Normu předložil poslancům komunistický poslanec Petr Branný. Kromě zpravodaje byl také jediným, kdo chtěl k zákonu cokoli poznamenat, ten tak prošel do druhého čtení rekordní rychlostí. Na potřebě přijetí tohoto zákona se totiž vzácně shodne celý poslanecký sbor. Oslovení zákonodárci napříč politickým spektrem se též shodují na tom, že zdanění náhrad se zřejmě podaří schválit do voleb.
Sněmovna se Branného návrhem musela zabývat pouze kvůli své chybě z loňského podzimu. Tehdy zákonodárci uznali, že osvobození jejich náhrad od daně z příjmu působí napříč společností značně nesolidárně, zvláště těsně před volbami, které Ústavní soud nakonec zrušil.
Poslanecká sněmovna si tehdy schválila snížení platů o čtyři procenta, v zákoně o dani z příjmu pak posvětila zdanění poslaneckých náhrad. Poslanci ale chybovali- v čerstvě změněném zákoně o platech ústavních činitelů nezdaněné náhrady ponechala.
Chyby si všiml Senát, který zdanění v této legislativní podobě kvůli zjevnému rozporu dvou norem zamítl a normu o daních z příjmu vrátil sněmovně, snížení platů o čtyři procenta ale schválil. Poslancům se podařilo senátory přehlasovat počátkem listopadu, platit tak začala původní sněmovní verze obsahující zdanění náhrad. Branného návrh je pak jen Senátem požadovaná úprava zákona o platu ústavních činitelů, která již neobsahuje zákaz zdanění náhrad.
Pokud poslanci v příštím volebním období budou muset danit své náhrady, ztratí ze svého platu podstatně více než kvůli snížení svých platů. Zatímco druhá jmenovaná norma srazila jejich příjmy o zhruba 2500 korun, při zdanění náhrad by někteří z nich přišli i o téměř deset tisíc měsíčně.
Foto: Hans Štembera
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Mašek
