Ještě to třeba trošku půjde, pane Bárto. Věci veřejné žijí a bojují

07.08.2012 15:02

Můj čas ještě nepřišel, prohlásil neformální lídr Věcí veřejných Vít Bárta, když oznámil, že nebude kandidovat na hejtmana v Plzeňském kraji. Podle sociologa Jana Hartla je to krok správným směrem, protože osobní popularita Bárty klesla velmi nízko.

Ještě to třeba trošku půjde, pane Bárto. Věci veřejné žijí a bojují
Foto: Hans Štembera
Popisek: Věci veřejné představily své kandidáty do Senátu

Ale pro kandidaturu do Senátu strana získala některé známé osobnosti – režiséra Víta Olmera, jeho ženu herečku Simonu Chytrovou, chartistku a spisovatelku Lenku Procházkovou nebo statkářku Ludmilu Havránkovou známou z kauzy výkupu pozemků kvůli dostavbě dálnice D11. V Jihočeském kraji bude lídrem v krajských volbách bývalý dlouholetý budějovický hokejista a trenér Karel Pražák.

Nová krev může stranu trochu oživit

„Je správné, že Vít Bárta odstoupil a dal prostor novým lidem, kteří jsou známí a pomohou oživit obraz Věcí veřejných,“ řekl ParlamentnímListům.cz ředitel Střediska empirických výzkumů Jan Hartl. Fakt, že se některé osobnosti, známé z jiných souvislosti, rozhodly kandidovat za Věci veřejné, podle sociologa ukazuje, že strana ještě není u konce s dechem, že má ještě určitý potenciál, i když byla v současné době hodnocena velmi negativně. „Ocitla se téměř v bezvýchodné, obtížné pozici, propadala se na velmi nízkou úroveň v průzkumech veřejného mínění, a i když se pokles zastavil, vypadá to, že jde o beznadějný případ,“ dodal Hartl. Nevylučuje však, že nová krev může stranu trochu oživit a symbolicky regenerovat její pozici.

Věci veřejné mohou dosáhnout aspoň na státní příspěvek

Není jednoduché posoudit, jaké budou šance Věcí veřejných do budoucna, vysvětluje sociolog. Průzkumy totiž podle něj ukazují, že velké strany na levici i na pravici jsou hodnoceny velmi negativně. „Lidé se ve sněmovních volbách v roce 2014 budou snažit najít alternativu vůči velkým stranám, budou hledat takové subjekty, které sice nejsou jejich srdeční volbou, ale chladnou a taktickou volbou s cílem ztížit pozici velkým stranám,“ předpovídá Jan Hartl. Proto je možné, že se s touto vlnou nakonec svezou i Věci veřejné. „Mohou dosáhnout alespoň na státní příspěvek za volby, což jim umožní pokračovat v politice,“ míní.

Ani známé jméno není zárukou úspěchu

Ale ani známé osobnosti nemají vstup do Senátu jistý. „Jsou známé z jiných kontextů, veřejnost nevezme jen tak někoho z populární kultury, jen proto, že je známý,“ je přesvědčen sociolog. Jeho slova potvrzují zkušenosti z minulosti, kdy voliči podpořili kandidaturu do Senátu herce Tomáše Töpfera, ale nezvolili herečku Jiřinu Jiráskovou, i když oba kandidovali za stejnou stranu – ODS.

„Kandidát by měl být schopen doložit, že je osobností politickou, že má pevný, dokazatelně jasný politický profil,“ dodává Hartl. Dokázat, že má nějaké politické zaměření, by měla podle něj i statkářka Havránková, o jejích názorech veřejnost zatím nic neví. Když sdělí, že její zarputilý postoj ve věci pozemků, který dotáhla k vítěznému konci, je jejím obecnějším konzistentním životním postojem, jenž se odrazil v jejím jednání s pozemky, pak může mít podle sociologa určitou šanci.

K vylepšení obrazu straně nic nepomůže

Politolog Rudolf Kučera nevěří, že kandidatura známých osobností pomůže Věcem veřejným k vylepšení obrazu. „Myslím, že je stále patrné, že rozhodující vliv ve straně má Vít Bárta, člověk, který se zkompromitoval a který stále zůstává ve straně i Poslanecké sněmovně. Známá jména mohou pomoci získat Věcem veřejným ve volebních preferencích víc o půl procenta, ale dál nic,“ prohlásil pro ParlamentníListy.cz. Připouští, že někdo ze známějších osobností kandidujících za Věci veřejné, například režisér Vít Olmer, se může do Senátu dostat, ale podle Kučery to straně stejně nepomůže.

Větší šance nedává statkářce Ludmile Havránkové. „Je jen známá z letitého medializovaného sporu s vládou, ale nevypovídá to nic o jejich schopnostech,“ soudí Kučera. I když se Věci veřejné podle něj snaží všemožně vylepšit svůj obraz na veřejnosti, neumí si představit, co by jim mohlo pomoci, aby přesvědčili voliče. „Už je pozdě, i kdyby dnes nejvíc zkompromitovaní - nepravomocně odsouzený Vít Bárta nebo trestně stíhaný Otto Chaloupka - odešli ze strany, už by to nepomohlo. Měli reagovat včas. Teď už se pro nejbližší rok, dva nálepky zkompromitované strany Věci veřejné prostě nezbaví,“ je přesvědčen politolog.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Libuše Frantová

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

ČT má k nezávislosti daleko asi jako na Mars... Čeští politici pozorně sledují, co se stane na Slovensku

20:21 ČT má k nezávislosti daleko asi jako na Mars... Čeští politici pozorně sledují, co se stane na Slovensku

Podpoří změny ve slovenských veřejnoprávních médiích objektivitu a vyváženost, anebo povedou k ohrož…