Česká společnost zatím příliš neslyší na varování TOP 09, která opakovaně upozorňuje, že prezident Miloš Zeman představuje pro zemi ohrožení demokracie, že si uzurpuje více moci, než mu dle ústavních zvyklostí přísluší a že si počíná jako absolutistický vládce, diktátor či slovy prvního místopředsedy této strany Miroslava Kalouska jako gosudar. Aktuální průzkum agentury STEM totiž ukázal, že si 60 procent občanů přeje, aby v čele státu byl prezident, který bude mít i rozsáhlé výkonné pravomoci.
Průzkum STEMu vypovídající o nárůstu důvěry v prezidenta Zemana najdete ZDE.
Průzkum STEMu vypovídající o chuti české veřejnosti posílit pravomoce prezidenta najdete ZDE.
„Jde o pocit lidí, jestli by tu měl být silný prezident, jde tak o obecný postoj k posílení prezidentské instituce. Výsledek svědčí o rozčarování, lidé mají pocit, že naše společnost není ze strany politických stran dobře vedena. Důvěra v politické strany i v jejich výkonnost je velmi nízká, skoro na historickém minimu. A tak je třeba rozumět i jiným postojům, které zjišťujeme, že by tady měla vládnout pevná ruka a někdo by měl jasně říct, co se má dělat,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz sociolog a ředitel agentury STEM Jan Hartl.
Jde o neúspěch TOP 09, která varuje před silným prezidentem
Není to ani tak příznak touhy po autoritativním režimu, ale spíše argument pro posílení složky "leadership" v politickém životě, protože společnost postrádá odpovídající způsob vedení, motivace a komunikace ze strany předních politiků. „U nás to je nezvyklé, ale v Americe je to natolik běžné, že se u prezidentských kandidátů probírá jejich vhodnost i podle toho, jestli reprezentují `strong leadership` (silnou schopnost vést - pozn. red.), nebo ne. U nás tato debata není a lidé intuitivně, aniž by to uměli pojmenovat, mají na mysli něco takového, že by čelné instituce měly mít jasnou a pevnou strukturu vedení,“ vysvětluje Jan Hartl.
Psali jsme:
„Do určité míry se dají výsledky takového průzkumu interpretovat jako neúspěch TOP 09, která neustále varuje před silným prezidentem. Já jsem sice opatrný při hodnocení takových výzkumů, kdy lidé mají odpovídat způsobem ano-ne na nějakou poměrně složitou a odbornou otázku, ale ukazuje se, že velké části společnosti by silný prezident blížící se prezidentskému systému nevadil,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz politolog Petr Sokol, že tvrzení TOP 09 o Miloši Zemanovi coby nebezpečí pro demokracii není u nás většinový názor.
Podporu posílení prezidentských pravomocí Zeman ovlivňuje
„Jako neúspěch protizemanovské kampaně TOP 09 se to dá brát. Rétorika TOP 09 si v tomto směru nezíská sympatie celé veřejnosti, ale je otázka, jestli na to bude slyšet dostatečně početný segment voličů, který by byl ochoten dát svůj hlas TOP 09. Ta skepse vůči prezidentovi je sice mezi příznivci TOP 09 největší, ale otázka je, jestli to je dostatečně silné na to, aby to reprezentovalo tu hlavní předvolební motivaci, protože kampaň TOP 09 se v tomto ohledu profiluje,“ zamýšlí se sociolog Jan Hartl.
Ing. Miloš Zeman
Šedesátiprocentní podpora posílení prezidentských výkonných pravomocí nemusí nutně souviset s osobou Miloše Zemana, protože jde o pohled na funkci jako takovou. „Ale já si myslím, že na tento poměrně vysoký výsledek Miloš Zeman vliv má. Je přímo zvolený, od voleb uplynula krátká doba, z toho vyplývá jeho popularita. Navíc sází v prvním roce na polarizaci společnosti, svých příznivců, kteří jsou v drtivé většině levicoví, a vymezuje se proti pravici. Kdyby byl na Hradě někdo jiný, tak by ten výzkum vypadal o něco jinak,“ míní Petr Sokol.
Vyšší důvěra po sestřelení pravicové vlády
„Samozřejmě se přihlíží k osobnosti Miloše Zemana, ale řekl bych, že lidé obecně přikládají postavení prezidentské instituce větší váhu. Přes kritické vyjadřování politiků k rozhodnutí o přímé volbě hlavy státu si většina lidí stále myslí, že přímá volba je v pořádku a že prezident Zeman je – a to vidíte z těch našich nedávno publikovaných dat – přijímán většinou veřejnosti,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz sociolog Jan Hartl.
Pro odpůrce Miloše Zemana nezní příliš lahodně ani výsledek dalšího průzkumu agentury STEM, podle něhož od června do září důvěra v prezidenta mírně vzrostla. „Důvěra v prezidenta ale není nijak dramaticky stoupající. Při tomto hodnocení bych se nejspíše opíral o to, že pro levicové voliče je Miloš Zeman přece jen tím, kdo dokázal ´sestřelit´ pravicovou vládu, tím se před nimi může pochlubit, takže závěry výzkumu vyplývají i z tohoto,“ domnívá se politolog Petr Sokol.
Body prezidentovi mohou nahánět i soustavné útoky od TOP 09
„Aktérem důvěry v Miloše Zemana není prezident sám, ale i to prostředí, které je okolo něj. Důležité je například, jak se chová SPOZ nebo jak lidem připadá věrohodné to očerňování od TOP 09 a označování Miloše Zemana za nebezpečí pro demokracii. České veřejné mínění není náchylné k extrémům, je takové uvážlivé, umírněné a pokud sebepropagace z jedné strany a útoky z druhé strany přerostou určitou mez, mohou být i kontraproduktivní. Tím neříkám, že tomu tak v současné době je, ale není to jenom otázka samotných výkonů prezidenta Zemana,“ poznamenává Jan Hartl.
Počínání Miloše Zemana a zřejmě i jeho popularita jsou trnem v oku především TOP 09, jejíž předseda Karel Schwarzenberg si také dělal zálusk na křeslo na Hradě. Proto už připravila návrh změn Ústavy, které počítají s ořezáním prezidentských pravomocí na minimum a proměnou prezidenta – nejen Miloše Zemana, ale i jeho nástupců – v pouhopouhého kladeče věnců. Tento návrh už TOP 09 zaslala i ČSSD, předpokládanému vítězi předčasných voleb.
Sociální demokracie by návrh z „knížecího“ tábora podpořit neměla
„Podporovat ústavní změny by se ČSSD možná z hlediska taktiky hodilo, ale šla by tím proti vlastním voličům, protože právě oni podporují silného prezidenta. Takže by ten návrh podporovat neměla. Navíc je otázka, jak bude ČSSD vypadat po volbách a které to její křídlo převáží. Pokud převáží, jak se v tuhle chvíli zdá, to proprezidentské, tak je to úplně mimo debatu, aby podporovali omezování prezidenta, protože pak by to pro ně ani z těch taktických důvodů nemělo smysl,“ dodává pro ParlamentníListy.cz politolog Petr Sokol.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
