Obyvatelé Frýdlantu situaci nenesli právě lehce. Po další více než rok se navíc zdálo, že se v parku nic neděje, že ustrnul v nepříliš pohledném stavu. Proč obnova parku a rybníka trvá tak dlouho? A opravdu se mezitím v parku nic nedělo? To jsou otázky, na které Frýdlantskému zpravodaji odpověděl ředitel Národního památkového ústavu – územní památkové správy na Sychrově PhDr. Miloš Kadlec. 

Obnova zámeckého parku začala ve Frýdlantu před téměř dvěma lety. Proč byla nezbytná?

I když v parku byly v uplynulých letech prováděny základní údržbové práce, měly spíše charakter bezpečnostní. Neřešil se návrat k původní koncepci zakladatele parku, který jsme si ale přáli. Z tohoto důvodu architektonický ateliér Krejčiříkovi z jihomoravské Lednice, který se specializuje na revitalizaci historických parků, zpracoval projektovou dokumentaci. Ta vycházela z podrobného studia archivních materiálů – dobových plánů a fotografií. Tak, aby se park uvedl opravdu do stavu, ve kterém byl při svém založení. Krásný, s průhledy a bez množství náletových dřevin. Za konkrétní příklad návratu k původní podobě může posloužit obnova lipové aleje, která vede parkem od Kaplanky směrem jižním a ústí k silnici u tenisových kurtů.

První část obnovy parku provázalo poměrně masivní kácení. Jak moc jsou nebo budou pokácené stromy nahrazeny novou výsadbou?

Při realizaci projektu na celkovou revitalizaci frýdlantského parku bylo opravdu nutné odstranit mnohé dřeviny, které byly v havarijním stavu, obnovit historické průhledy, odstranit přerostlé nálety, které v řadě případů dosahovaly i stáří sedmdesáti let a šlo o dobrou polovinu vykácených dřevin. Následně byla prováděna arboristická ošetření jednotlivých dřevin. Vykácené stromy byly zčásti nahrazeny novými, ne ovšem ze sta procent. V parku původně nebylo vysazeno tolik stromů.

Byl také vypuštěn zámecký rybník a zůstává v poměrně neutěšeném stavu už řadu měsíců. Kdy dojde k jeho obnově?

V roce 2015 získal Národní památkový ústav rozhodnutí o poskytnutí dotace od Ministerstva kultury České republiky na celkovou obnovu a revitalizaci rybníka. Důvodem byl především nevyhovující stav výdřev břehů, ale také problémy se stavidlem a letitými nánosy bahna. Po zpracování projektové dokumentace na celkovou revitalizaci dotčeného území a schválení odbornými i výkonnými orgány byla započata příprava veřejné zakázky na zhotovitele. Vzhledem k předpokládané výši finančního plnění je realizace výběrového řízení velice náročná a prochází řadou schvalovacích procesů na nejrůznějších úrovních. V době přípravy začal také platit nový zákon o veřejných zakázkách, což situaci dále zkomplikovalo a vyhlášení zakázky protáhlo. V době přípravy veřejné zakázky na zhotovitele jsme ovšem nezaháleli a po vypuštění rybníka byl proveden rozsáhlý archeologický výzkum, který přinesl řadu překvapivých nálezů. I tento výzkum byl podpořen dotací zřizovatele, tedy ministerstva kultury ČR.

V současné době je již výběrové řízení v konečné fázi a předpokládáme, že práce začnou v příštích týdnech.

Jaké práce vlastně zámecký rybník čekají?

Dojde ke komplexní revitalizaci vodní plochy. Bude provedeno odbahnění rybníka, oprava všech břehů.  Na jejich zpevnění bude použit místo výdřev kámen. Bude opravena výpusť (i pod komunikací) a zhotoven nový dřevěný můstek.

Pojďme se ještě vrátit k tomu archeologickému výzkumu, který zatím v rybníce probíhal. Jaké nálezy přinesl?

Výzkum probíhal na několika místech.  Jako nejzajímavější se ukázal severní záliv, respektive místo původního mlýnského náhonu. Tam, kde sídlí v dnešní době nad rybníkem obchod s nábytkem, býval totiž ve středověku mlýn. Víme, že fungoval již na konci 14. století a že k němu vedl masivní náhon. Vzhledem k tomu, jakou měl mlýn obrovskou dimenzi, nestačil mu pouze průtočný náhon, a tudíž musel mít i rybník. Archeologickým průzkumem se potvrdila domněnka, že se mohlo dochovat něco z původního náhonu dodnes. V severním zálivu se podařilo objevit zachované dřevěné konstrukce, pravděpodobně haltýře nebo rybího loviště. Tento nález ale nepocházel ze středověku, nýbrž z období renesance (cca z doby kolem roku 1550), jak potvrdil dendrochronologický průzkum. Tento vzácný nález vyvolal i změnu projektu, aby se nalezené konstrukce mohly na místě nálezu ponechat. Zde bych chtěl pouze upozornit, že konstrukci bohužel nikdo neuvidí. Ležela po dlouhá staletí pod nánosy bahna a bez přístupu kyslíku. Jakmile by se vytáhla ven, okamžitě by začala hnít, což by vedlo k jejímu zániku. Jaký bude tedy osud konstrukce? Zaizoluje se, znovu se ocitne pod nánosem říčního písku a postupně se usazujícího rybničného bahna. O nálezu haltýře připravuje Národní památkový ústav přednášku pro veřejnost. V průběhu průzkumu byly nalezeny i fragmenty keramiky ze 17. století nebo kovové artefakty včetně nekompletního meče.

Když se začalo s obnovou zámeckého parku, hovořilo se nejen o nutnosti prořezání a revitalizaci rybníka, ale také o možné obnově cest v parku. Dočkáme se toho?

Obnova cest nebyla bohužel zahrnuta do podpory z operačního programu životního prostředí. Uvědomujeme si, že komunikace a jejich obnova je jedním z nezbytných předpokladů dobrého fungování parku. Nicméně se jedná o finančně velice nákladnou záležitost, na jejíž krytí v současné době nemáme finanční prostředky. Pochopitelně, že je budeme hledat mimo rozpočet Národního památkového ústavu, územní památkové správy na Sychrově, do jejíž působnosti hrad a zámek na Frýdlantě patří. Pokud dojde k úspoře finančních prostředků alokovaných na revitalizaci rybníka, budeme apelovat na zřizovatele, aby souhlasil s využitím zbývajících peněz právě na postupnou obnovu cestní sítě.

Kdy by měl být park kompletně obnoven?

Park je živý organismus, pokud chceme zachovat jeho původní kompozici, práce nikdy neskončí. Tak jako u každého živého organismu dochází k obdobným procesům i v zámeckém lesoparku, neustále se mění a vyvíjí, nelze konstatovat: „Dnes máme hotovo.“

Pokud ale budeme hovořit jen o plánované revitalizaci rybníka, tak ta bude ukončena do 31. 12. 2017.

Je něco, co vás v souvislosti se zámeckým parkem ve Frýdlantu trápí?

Jsou to útoky vandalů a nepořádek, který tam návštěvníci zanechávají.  V minulosti byly zničeny veškeré lavičky a řada lidí si park plete se skládkou, o čemž svědčí velké množství volně poházených odpadků.

Naším velkým přáním i cílem je, aby se z parku stala klidová a relaxační zóna pro obyvatele města i návštěvníky zámku. Tento cíl se nám ale nepovede naplnit bez úzké součinnosti s vedením Města Frýdlant a především s občany.  Je třeba, aby si každý uvědomil, že park je místo, které přináší klid, pohodu a je místem i určitého zklidnění, které nám přináší i díky jeho vysokému estetickému působení. Aby park mohl takto pozitivně na každého z nás působit, je třeba se v něm i patřičně chovat. Základem je uvědomit si, že ti, co se o něho starají, ochraňují nejenom dědictví našich předků, ale uchovávají a kultivují krajinu pro sebe, své děti, obyvatele města a příští generace.

A poslední otázka. V minulosti se hovořilo také o možném vzniku naučné stezky v parku, na které by například návštěvníci poznávali druhy stromů. Je to na pořadu dne? Počítáte s ní?

Plánů máme hodně. Vytvoření naučné stezky parkem považuji za velice smysluplné a důležité. Rádi bychom si letos vydiskutovali základní koncepci a pojetí stezky a pak naše plány začali postupně naplňovat.