Začalo to před třemi roky jedním opatrným pokusem. Letos už je v Jihlavě jedenáct míst, kde magistrát provedl tzv. přímý výsev letniček. Od jara do podzimu mohou lidé sledovat úžasné proměny „paloučků“ plných barev, vůní a života.
Během roku postupně rostou a kvetou chrpy, cínie, sluncovky a večernice, krásnoočka a třapatky, lnice či krásenky a další druhy. Záhonky opravdu žijí. „Na květiny velmi rychle nalétnou různé druhy hmyzu - včely, motýli, čmeláci, pestřenky a mnoho dalších, které zde nachází bohatou pastvu, na brouky postupně začnou přilétávat drobné druhy ptáků,“ popisuje Martina Brandová z odboru životního prostředí jihlavského magistrátu.
Reakce na přirozenější, ale v městském prostoru neobvyklý typ záhonů nebyly od počátku jen kladné. „Víme o dřívějších kriticích, kteří si ale dnes chodí záhony pravidelně prohlížet, a sledují, co nového vykvetlo,“ komentovala postupnou změnu postojů veřejnosti vedoucí odboru životního prostředí Katarína Ruschková.
Přímý výsev letniček na zelené plochy ve městech zatím není úplně běžný, ještě před několika málo lety šlo spíše o pokusy v botanických zahradách. Úspěšná novinka nemá vytlačit záhony s předpěstovanými květinami, ale doplnit výzdobu města. „Záhony s přímým výsevem jsou na rozdíl od záhonů s předpěstovanými květinami jednodušší i levnější na zakládání i následnou péči. Do květin lidé nehází odpadky tak jako třeba do keřů, takže i údržba a úklid jsou snazší,“ uvedla první zkušenosti Katarína Ruschková.
Odbor životního prostředí upozorňuje na to, že letničky nemá smysl trhat a nosit domů. „Jsou velmi křehké, zvadnou dříve, než je donesete domů. A ve váze nevydrží,“ dodává Martina Brandová.
Záhony přímo vysetých letniček a trvalek jsou například na hradebním parkánu, u parkoviště v Mrštíkově ulici, na některých kruhových objezdech, v areálu ústředního hřbitova, nebo v části města Pístov.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
