První procházku jsme začali u řeky Labe a městem jsme stoupali s pozastavením na energeticky silných místech až k rozhledně Mostka. Cestou jsme sbírali vzorky půdy, vody, provedli stěr z ptačího hnízda a vyzkoušeli si měření pH-metrem. V horkém až letním počasí, někteří i bosky, jsme dorazili do přírodní rezervace Bílé stráně. Orchideje teprve začínaly pučet, ale záplava rozkvetlých sasanek a dymnivek nám prozářila cestu kolem potoka. Tam jsme potkali i podivuhodnou parazitickou rostlinu jménem podbílek šupinatý, která nemá ani trochu zelené barvy, a ještě kopytník evropský s květy skrytými v popadaných listech, opylování obstarávají slimáci! V meandru potoka jsme pomocí křesadla i sirek rozdělali malý oheň a opekli jablíčka, buřty a sýr.
Druhý výlet směřoval na vrch Plešivec. Z geologického hlediska se jedná o velmi zajímavé místo. Na vlastní kůži jsme zažili, jaké to je, sestupovat příkrým kamenným polem nebo v kraťasech a tílku stát v ledových jamách a nechat na sebe dýchat studený vzduch z útrob kopce a nabrat si plnou daň ledové tříště. Výhledy do Českého středohoří byly překrásné, zkoušeli jsme nakreslit reliéfní mapu a pojmenovat všechny vzpínající se křivky. Hazemburk, Košťálov, Lovoš, Milešovka, Kletečná. I dálnici, co se nemilosrdně zařízla do té krásy, jsme viděli. Naše cesta pokračovala rozkvetlými sady ke zřícenině hradu Kamýk. Černé skalisko bylo ozdobeno jasně žlutými trsy tařice. Trním a hložím jsme se prodrali k novodobému kamennému kromlechu u vesničky Malíč, kde se konají rituály spojené s ročním obdobím v duchu keltských tradic.
Třetí den naše skupina vyrazila do blízkých Žernosek a poslechla si výklad majitele Vinařství Pod Radobýlem o pěstování a zpracování vinné révy. Poté jsme podél nově vzniklých vinohradů začali stoupat na vrch Radobýl. Cesta nad hranou lomu příkře stoupala, slunce nemilosrdně pálilo, ale my statečně šlapali. Viděli jsme pugéty odkvétajícího koniklece, bíle zářící lomikámen a na vrcholu jsme pozorovali vzdušné reje otakárků fenyklových. Vyhlídka do Brány Čech uzavřela naše třídenní putování a my se pak už jen skutáleli dolů do Žernosek na vlak a ujížděli domů.
Myslím, že jsme měli všichni dobrý pocit. Mnohé jsme viděli, slyšeli, vyzkoušeli si a zažili. Klidné a všímavé procházení krajinou je umění, které přináší radost. My jsme se o to pokusili, a proto jsme byli odměněni.
Zuzana Bánoková
Karolína Lišková
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
