Výstupem představ je tzv. Poziční dokument statutárních měst České republiky k podobě integrovaných urbánních nástrojů po roce 2020, který obsahuje sedm zásadních principů pro uplatnění integrovaných urbánních nástrojů.
Jednání primátorů
Patří mezi ně například vznik jednoho operačního programu pod Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR), financování schválených aktivit nejenom ze zdrojů EU, ale také z národních dotací, a vymezení urbánních území na základě jednotné metodiky MMR. „Rádi bychom také přesněji vydefinovali strategie a zakomponovali některé klíčové strategické projekty přímo to těchto dokumentů tak, aby tyto projekty byly už dopředu odsouhlaseny budoucími řídicími orgány,“ říká primátor statutárního města Brno Petr Vokřál.
Již v tomto programovém období jsou všechna statutární města součástí inovativních urbánních nástrojů, konkrétně integrované územní investice (ITI) a integrovaného plánu rozvoje území (IPRÚ). Na rozvoj měst a jejich přirozeného funkčního zázemí je v sedmi operačních programech vyčleněno přibližně 40 miliard korun. V těchto oblastech žije téměř 60 procent obyvatel České republiky, přestože tvoří pouze pětinu její rozlohy. „V tomto období vzniklo sedm aglomerací ITI a šest oblastí IPRÚ, které strategicky plánují svůj rozvoj. Důkazem správného nastavení jsou desítky projektů, které již čerpají evropské dotace a mají velkou přidanou hodnotu. Jde nám o to, aby byl tento princip zachován i na další programové období,“ vysvětluje primátor Ostravy Tomáš Macura. ITI a IPRÚ jsou hlavním akcelerátorem socioekonomického růstu České republiky a jejich budoucí úspěšný rozvoj je základní podmínkou konkurenceschopnosti české ekonomiky v evropském i globálním měřítku.
Jednání statutárních měst se přímo zúčastnili také zástupci Ministerstva pro místní rozvoj ČR, které je nejbližším partnerem měst pro vyjednávání o podobě budoucího programového období. „Názor měst a obcí považujeme za nesmírně důležitý. V programovém prohlášení vlády je již ustanovena podpora urbánní neboli městské agendy a osobně nepředpokládám, že by se tato pozice měla nějak zásadně měnit. Díky komunikaci s městy máme povědomí o tom, na co a jakým způsobem bychom rádi finanční prostředky z EU v připravovaném období čerpali a co můžeme za Českou republiku nabídnout. Zároveň nechceme rušit to, co již dobře funguje. Chceme zachovat logiku metropolitních oblastí, kdy velké město jako tahoun rozvoje ovlivňuje a je ovlivňováno svým okolím,“ dodává náměstek ministryně pro místní rozvoj Zdeněk Semorád.
Pozice statutárních měst se v nadcházejících týdnech stane součástí vznikající pozice Svazu měst a obcí České republiky (SMO ČR). „Důležité je, že všech šestadvacet statutárních měst se svým podpisem shodlo na sedmi zmíněných principech vytvořených v konzultaci s MMR tak, abychom dále postupovali ve shodě a souladu s tím, co bude MMR v budoucnu vyjednávat na půdě Evropské komise,“ dodává primátor Karlových Varů a místopředseda SMO ČR Petr Kulhánek.
Příloha: Poziční dokument statutárních měst České republiky k podobě integrovaných urbánních nástrojů po roce 2020.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
