„Metropolitní plán hovoří o tom, že chce zabránit rozpínání města do krajiny a zahustit ho směrem do centra. Zahušťovat však bez vymezení, kde se může stavět, co se tam může stavět a za jakých podmínek, není možné,“ uvedla radní pro územní rozvoj a výstavbu Alžběta Rejchrtová (Trojkoalice/SZ). „Autoři plánu sice tvrdí, že zacelí jizvy města a stavět se bude hlavně v transformačních a rozvojových územích, například na plochách starých nádraží a továren, ale právě v takových lokalitách potřebujeme jasné regulativy v podobě regulačních plánů či územních studií, což metropolitní plán neumožňuje.“zdroj: http://stavbaweb.dumabyt.cz/ipr-odevzdal-metropolitni-plan-14616/clanek.html
V převážné části města, která je podle návrhu Metropolitního plánu vymezená jako stabilizovaná, se mají zastavovat jen volné stavební parcely. Podle současného územního plánu není ve stabilizovaných územích umožněná rozsáhlá stavební činnost, v Praze 4 však podle Metropolitního plánu dochází k neodůvodněným rozsáhlým přeměnám ploch zeleně na zastavitelné území. Zcela zmizela například izolační zeleň, tzv. zelený filtr podél komunikačních tahů.
Za další závažnou chybu považuje Praha 4 skutečnost, že metropolitní plán zcela rezignuje na stanovení konkrétního a jednoznačného využití území. Autoři plánu předpokládají, že všude tam, kde se bydlí, se může stavět cokoliv – obytné domy, administrativa, obchodní centra či nerušící výroba. Neberou v úvahu to, že komerční objekty představují větší dopravní zátěž a že proto musí existovat určité regulativy. Metropolitní plán nevymezuje ani plochy pro občanskou vybavenost, jako jsou školy, školky, kulturní, zdravotnická a sportovní zařízení a tak v budoucnu by i tato stávající zařízení mohla být nahrazena komerční zástavbou.
Zatím jediným jasným regulativem, ale to ještě neznamená, že jednoznačným, je stanovení výškové hladiny. Ta totiž může být v metropolitním plánu zvýšena u každé budovy na nároží až o dvě podlaží, u budov podél městských tříd o jedno podlaží, u metropolitních tříd až o dvě podlaží. Dál je možné tyto výškové regulativy sčítat, takže ve stabilizovaných částech Prahy může docházek k dostavbám a přestavbám a výšková hladina se může navýšit až o čtyři podlaží.
„Takhle si stabilitu území na Praze 4 rozhodně nepředstavujeme, a pokud stavební úřady nebudou mít jasně stanovené podmínky a pokyny pro rozhodování území, otevírá se prostor pro korupci,“ uvedla dále radní Alžběta Rejchrtová. A starosta Petr Štěpánek (Trojkoalice/SZ) k tomu dodává: „V takzvané stabilizované lokalitě Horní Pankrác u Severojižní magistrály jsou například rozsáhlé transformační plochy a metropolitní plán nechrání panorama Prahy tak, jak nám doporučilo UNESCO. Výšková regulace pro Pankráckou pláň totiž umožňuje dotvoření takzvané pankrácké kupy, jejíž vrchol má dosahovat výšky až 160 metrů.“
V Metropolitním plánu se navíc předpokládá výstavba výškových budov u magistrály i na dalších místech v Praze, například u stanic metra Roztyly, Chodov, Opatov v Praze 11 nebo na Praze 7 v Bubnech. To je v přímém rozporu s koncepcí zklidnění magistrály, kterou Institut plánování a rozvoje sám vypracoval.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
