První zmínka o perníku u nás pochází z roku 1335. Dnes jde už o vcelku běžné pečivo, až do 18. století to ale bylo luxusní zboží určené pouze pro nejbohatší domácnosti. Jeho hlavní složkou byl totiž tehdy drahý med a ještě dražší dovážené koření, jako pepř (od něj název perník), skořice, kardamon, badyán či anýz.
Perník vyráběli pouze specializovaní řemeslníci, tzv. perníkáři. „Příprava těsta byla nejen zdlouhavá, ale i fyzicky náročná. Těsto se po zadělání nechávalo odležet až sedm měsíců, teprve potom se notně ztvrdlá hmota, která se musela obvykle sekat sekerou, ručně zpracovávala,“ uvedla kurátorka výstavy Perníčky, etnografka Muzea regionu Valašsko Milada Fohlerová.
Perníky a marcipány se až do poloviny 19. století tvarovaly v umně vyřezávaných dřevěných formách rozmanitých motivů. Ty jsou dnes jednou z mála hmotných připomínek perníkářství, které od druhé poloviny 19. století postupně zanikalo jako samostatné řemeslo a začalo splývat s cukrářstvím. „Na výstavě Perníčky si budete moci prohlédnout některé unikátní a historicky cenné formy, zároveň se dozvíte spoustu zajímavostí o historii perníku. K vidění budou ale i současné perníčky zdobené autorkami z regionu nebo světoznámými cukrářkami a cukráři ze SOŠ Josefa Sousedíka Vsetín,“ vzkázala Fohlerová. Více o výstavě ZDE.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
