Dnes, jakožto v době značně turbulentní, která je zmítána teroristickými útoky, multikulturarismem a všeobecným zmatením doby. Si asi velká část populace takzvaného svobodného světa pokládá otázku, zůstane svět stejný jako dříve, nebo je to začátek destrukce současného svobodného světa. A je naprosto korektní, aby i občané Čech, jakožto součást této společnosti pokládali otázku, co bude dál? Čeká nás stejný osud jako současné Německo či Francie. V obdobné situace, jako tyto země nejsme, což ale neznamená, že jsme na tom lépe.

Země jako je zmíněné Německo či Francie, jsou ekonomickými velikány současné Evropy a jsou to země postaveny na základech křesťanství. Ano, v těchto zemích není křesťanství, tak zakořeněno jako v Itálii či v Polsku, tenhle drobný deficit ve velké míře vyváží ekonomická síla daných zemích. Ale jak si Česko stojí, vedle těchto zemí a má se vůbec něčeho se obávat. Ona česká situace je diametrálně odlišná, oproti ostatním zemím, vzhledem k postavení příchozích migrantů a hrozby teroristických útoku. Migraci z důvodu využití finančních zdrojů v současné situaci, můžeme prozatím vyloučit vzhledem k tomu, že jsou zde země jiné a finančně atraktivnější pro tuto skupinu lidí. Ovšem kde leží oprávněné obavy, tak to je v možnosti šíření Koránu a případná možnost útoku do srdce Evropy. A proč zrovna Česko by mělo být obětí. Při téhle otázce, si velká část dotčených odpoví, že především z důvodu strategické výhodnosti centrálního státu. 

Ovšem je tu důvod ještě hlubší, bojovníci islámu bojují proti herezi Koránu, a která země byla v minulosti nazývána národem heretiků. Přesně tak je to právě země česká a přídomek hereze nás provází už odnepaměti. Kupříkladu slovanské kmeny, které začaly jako první formovat národ Čechů, ovšem po vzoru slovanské mytologie. A pod vlivem Franků byl vyvíjen nátlak k přijetí latinské liturgie křesťanstva. Odolání tomuto nátlaku vedlo k cyrilometodějské misi, kterou můžeme brát jako první heretický počin vůči římskokatolické církvi. Dalším vážným bodem je příchod Jana Husa a jeho hnutí, které rozhořel evropský konflikt, kde byla poprvé veřejně koruna česká označována národem heretiků.

Tyto husitské války mohly ve finále za to, že koruna česká měla nejliberálnější přístup pro příjímání alternativních věřících z jiných zemí jako byli protestanti, luteráni či jiní. Důsledek všech výše zmíněných historických konotací, plus zkušenost protektorátu antisemické víry v nadčlověka a dvacet let fungování pod drobnohledem sovětského spasitelé, že jsme dnes zemí s druhým nejnižším podílem věřících v Evropě. Dokazuje to vše jen jednu věc, že jsme zemí ač s křesťanskými kořeny, ale zároveň zemí historicky ukotvenou v liberální společností. A pod světlem těchto okolnosti, je třeba počítat s možností, že i země jako je Česko, může být cílem islámských skupin, jakožto zemí, která je jakýmsi potomkem heretiků. Je samozřejmě možné nad tím vším mávnout rukou a říct si, že je to jen další z vykonstruovaných teorií. 

Ovšem  český národ už zažil už dostatek trpkých historických pogromů a není už možné více riskovat národní suverenitu. Snad byl čtenář obeznámen, že i tak opomíjená země jako je ČR, může být ideologicky nejpříhodnějším cílem. Odmítnutí vlivu muslimského světa, není znakem xenofobního chování, ale naopak je znakem odpovědného chování k vlastní kultuře, tradici a ekonomické vyváženosti.