Od hnutí ANO jsem si slibovala především konec časů, kdy věci byly přijímány shora na základě všech možných zájmů, jen ne zájmů občanských. Jako pokus o změnu přijměte prosím i tento článek, který je pokusem založit platformu pro diskusi o základních principech, ale i praktických realizacích v oblasti ochrany životního prostředí.
Jeden z problémů, který mne tíží je fakt, že i přes nemalé finanční prostředky, které jsou vynakládány na životní prostředí je stav přírody u nás velmi neutěšený.
Jedním z faktorů, který asi citlivěji než mnozí jiní vnímám je negativní vliv výstavby silnic. Při přemítání nad řešeními, jak u koncepčních tak i konkrétních případů, je nasnadě zabývat se následujícími otázky. PROČ?, KDE?, KDY? CO a JAK?
Faktickou argumentací, která je zpětně ověřitelná v odpovědi na otázku PROČ, by mohlo být. "Protože silnice vytvářejí bariéru v důsledku, které degradují populace živočichů a rostlin, popř. provoz na silnici přímo tyto populace likviduje“. Pokud bude tato hypotéza vznesena je s ní možno souhlasit či nesouhlasit, ale je možno v případě pochyb tuto hypotézu fakticky testovat, tedy potvrdit či negovat a to na různé hladině pravděpodobnosti.
Za špatné na současném stavu považuji úpornou snahu se faktické argumentaci bránit všemi dostupnými prostředky. V současné praxi je patrná úporná snaha setrvat u abstraktních pojmů, jako je"konektivita biotopů, propojení habitatů ekosystémů, zajištění prostupnosti, omezení fragmentace krajiny aj." Jestliže považujeme za pozitivum faktické argumentace, že je kvantifikovatelná a ověřitelná zpětnou vazbou, u používání obecných proklamací nic takového není (nebo jsem se s tím prozatím nesetkala). O tom zda je biotop spojitý či nespojitý rozhoduje tudíž subjektivní názor bez možnosti ověření. Tento postup má zcela nesporně svá pozitiva, která však rozhodně nejsou z oboru finanční efektivity vynakládaných prostředků ve státním zájmu.
Jako praktický případ je možno uvést dlouhé období, kdy jsme propojovali technickými opatřeními pro udržení migrace zvířat biokoridory vedoucí přes silnice.
Současný stav resp. realizace ekoduktů na R1 a R10 (okruh kolem Prahy) je jednoznačnou ukázkou nevhodnosti realizace opatření na tomto podkladě (např.ekodukt Šabatka stojí cca 100 m před 3km tunelem, který je svým rozsahem zakrytí silnice pro migraci výhodnější). Po dlouhodobém propojování biokoridorů jsme se dostali do stavu, kdy je deklarováno, že k migraci neslouží a prioritní pro migraci jsou migrační koridory. Situace se opakuje pod jiným nezprofanovaným názvem, výsledky lze očekávat vzhledem k dlouhodobé výstavbě silnic cca v roce 2030.
Bez nápravy stavu, kdy v rozhodovacím procesu nebude dostatečně vyargumentován prvotní krok, tedy PROČ se daný objekt či opatření realizuje je nutno považovat veškeré další kroky za diskutabilní a z pohledu finanční efektivity vysoce rizikové. V celé ekonomice je tento postup, kdy jsou realizována opatření bez zjevného cíle na základě subjektivního požadavku patrně raritou. Přes zjevnou problematičnost dosavadní praxe je však nutno se vyvarovat nápravy, kdy se s vaničkou vylije i dítě, což bývá v českých podmínkách oblíbená metoda. Jediný způsob jak docílit toho, že dítě zůstane ve vaničce, je co nejširší diskuse na bazální otázku PROČ. Pokud si stejně jako já kladete otázku PROČ je v České republice vynakládáno 174 000,- Kč na ochranu jedné žáby na nových úsecích D11 a proč je to považováno za správné, pojďme společně diskutovat, zda existují i jiná řešení. Jsem toho názoru, že ANO.
Profil autorky:
Jsem poradkyně v oblasti ŽP a zemědělství, dlouhodobě se zabývám vyhodnocováním biodiverzity a monitoringem zvířat i rostlin. Mým cílem je smysluplně a co neužitečněji propojovat technické a přirodovědné obory tak, aby výsledky byly přinosné jak pro přirodu tak i pro společnost. Jsem také garantem programového tématu životní prostředí pro Prahu.
Romana Bocková, Poradkyně v oblasti ŽP a zemědělství
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ANO
