Pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, dámy a pánové, nejprve mi dovolte, abych přece jenom zrekapituloval, k jakým změnám došlo oproti návrhu, který předkládala předchozí vláda, a to na straně příjmů a výdajů. To je informace, kterou bych vám nerad dlužil, a byl bych rád, abyste s těmito čísly byli seznámeni.
V oblasti příjmů došlo proti původnímu vládnímu návrhu předchozí vlády k navýšení příjmů z rozpočtu Evropské unie a z finančních mechanismů ve výši 100 mld.
Souvztažné zvýšení příjmů a výdajů u některých kapitol o 0,6 mld. korun zejména z důvodu odprodeje nepotřebného majetku, Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo vnitra.
Došlo ke zvýšení příjmů z pojistného na sociální zabezpečení o cca 2 mld. korun.
Došlo ke zvýšení příjmů nebo počítáme se zvýšením příjmů v kapitole Český telekomunikační úřad z prodeje licencí o 2 mld. korun, celkem očekávaný příjem činí cca 10 mld. korun.
Počítáme se zvýšením příjmů ze státních podniků o 1,8 mld. korun proti původnímu vládnímu návrhu. Celkem je zapojeno 7,8 mld. korun těchto příjmů.
Snížení odhadu daňových příjmů státního rozpočtu o 1,5 mld. korun v návaznosti na zářijovou predikci makroekonomických ukazatelů a upřesnění odhadu podle očekávané skutečnosti roku 2013.
A konec konců to další navýšení příjmů je z titulu očekávaného zvýšení příjmů Státního pozemkového úřadu o 1,1 mld. korun.
To jsou změny, prosím pěkně, na straně příjmů.
Na straně výdajů došlo ke zvýšení výdajů v návaznosti na zapojení příjmů z Evropské unie, to je průtočná položka v rozpočtovém smyslu, ve výši 100 mld. korun.
Došlo ke zvýšení objemu mzdových prostředků na platy včetně příslušenství organizačních složek státu a příspěvkových organizací o 2 % s dopadem ve výši 3 mld. korun zvýšení proti původnímu návrhu předchozí vlády.
Došlo ke zvýšení výdajů kapitoly Všeobecná pokladní správa o 2,7 mld. korun na výdaje související s odstraňováním povodňových škod a na obnovu území.
Posílili jsme výdaje položkou 4,7 mld. korun na navýšení platby státu za státní pojištěnce s ohledem na stabilizaci situace v českém zdravotnictví.
Jako proexportní opatření vidíme navýšení dotací na podporu exportu o půl miliardy korun, zvýšení výdajů na výzkum, výdaje a inovace o 0,4 mld. korun v porovnání s návrhem předchozí vlády.
Zvýšení výdajů v oblasti zemědělství o 2,9 mld. korun.
Posílení dotace na obnovitelné zdroje o 3 mld. korun. To děláme vědomě, protože státní rozpočet a stát na sebe bere tu odpovědnost, větší odpovědnost za změnu nerealisticky nastavených cen energetických vstupů s ohledem na ceny energie z obnovitelných zdrojů, která dlouhodobě a systematicky dusí české větší, menší, malé, střední podniky, což v období ještě recese a očekávaného křehkého růstu si myslíme, že je správné a prorůstové opatření.
A současně posilujeme o 0,8 mld. zvýšení českého podílu na projektu financovaném z rozpočtu Evropské unie v kapitole Ministerstvo průmyslu a obchodu, protože má šanci tyto peníze využít.
Posílení výdajů na dopravu, čili chcete-li na dopravní infrastrukturu, o 2,1 mld. proti původnímu návrhu předchozí vlády.
A konečně zvýšení výdajů v kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí na pěstounskou péči, sociálně právní ochranu dětí a na výdaje související se správou sociálního zabezpečení a politiky zaměstnanosti o 1,8 mld. korun.
Naopak v té rozpočtové debatě se snížily výdaje na elektrickou energii u všech kapitol průřezově o 10 %, to je o 181 mil. korun, na vybrané služby o 765 mil.
korun - to jsou zejména služby na komunikační a informační technologie a na právní služby, které - já se tím nijak netajím - považuji za enormně a nezdůvodněně vysoké.
Snížili jsme výdaje na obsluhu státního dluhu o 2 mld. korun.
Schodek státního rozpočtu byl navýšen o 7 mld. korun na celkový deficit ve výši 112 mld. korun ještě v koridoru maastritského kritéria, čili těsně pod třemi procenty.
Dámy a pánové, předkládaný rozpočet samozřejmě nepovažuji za nic jiného než za umění možného. Státní rozpočet je výsledkem spíše bilančně technických prací než sofistikované fiskální či makroekonomické úvahy. Na to vláda, která nastoupila 10. července a měla na to čas do 30. září, věru čas neměla. Rozpočet odráží stav ekonomiky, jejího mezinárodního kontextu. Odráží stav a situaci ve fiskální politice, nastavení sazeb daní, ale také schopnosti státu daně vybrat.
Odráží úroveň i racionalitu české státní správy, úroveň vnitřních procesů státní správy a úroveň jejího řízení. A odráží také samozřejmě úroveň efektivnosti čerpání evropských peněz. Ale také a možná především odráží míru a úroveň realizace, či spíše odkladu realizace potřebných a zásadních reforem ve zdravotnictví, ve vědě a výzkumu, ve školství a samozřejmě v reformě státní správy.
Samozřejmě dámy a pánové, paní poslankyně a páni poslanci, že bych si velmi přál, aby jednou na tomto místě mohl stát ministr financí, který nebude muset při tvorbě rozpočtu vybírat mezi větším a menším zlem, mezi lékárnickým bilancováním, kde přidat a kde ubrat, ale bude to ministr financí, který bude moct díky úspěšným hospodářským a sociálním reformám realizovat program své vlády a její priority, ať už tato vláda bude orientována jakkoliv. V tom bych každé vládě a jejímu ministru financí rád popřál z tohoto místa hodně úspěchů.
Paní poslankyně, páni poslanci, pokud se vám tento rozpočet nelíbí, a dovedu pochopit, že některým se líbit nemusí, některým se z řady důvodů, ať už jsou jakékoliv, líbit nemůže, ale prosím pěkně, neptejte se, co zásadního můžete udělat s tímto rozpočtem, ale co uděláte pro to, aby příští rozpočty mohly být lepší.
To je na závěr moje vyznání k tomuto rozpočtu ještě jednou.
Děkuji za pozornost. Chápejte toto dílo opravdu jako umění možného s ohledem na parametry, které tato vláda měla k dispozici. A nejen tato vláda, ale na parametry této ekonomiky a celkovou - řekněme - úroveň reforem či nereforem, kterými tato země dosud prošla či neprošla. Děkuji.
Psali jsme:
Jan Fischer
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PSP ČR
