Rusnok: Tempo narůstání vládního dluhu je v českých podmínkách varovné

Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, dovolte mi tedy, abych uvedl v prvním čtení vládní návrh státního rozpočtu na rok 2014. Nejprve začnu připomenutím podmínek, za jakých jsme tento návrh sestavovali, a okolností, podstatných okolností, které jsou s tím spojeny.

Česká republika je členem Evropské unie a zavázala se mimo jiné plnit pravidla a normy, které platí pro všechny státy tohoto uskupení. V případě rozpočtové politiky a parametrů fiskálního hospodaření se jedná mimo jiné o tříprocentní deficit ročního rozpočtu podle metodiky ESA 95 a také o šedesátiprocentní limit ve vztahu k HDP pro celkový vládní dluh.

Pokud jde o vládní dluh, tak z pohledu tohoto kritéria Česká republika zatím nemá s jeho plněním kvantitativně problém, i když tempo narůstání tohoto dluhu je v českých podmínkách varovné. V roce 2009 byl z důvodu překročení limitu pro deficit vládních institucí zahájen vůči České republice tzv. postup při nadměrném schodku. Bylo nám uloženo, abychom nejpozději do konce roku 2013 důvěryhodným a udržitelným způsobem snížili nadměrný schodek pod 3 % hrubého domácího produktu. Zdůrazňuji důvěryhodným a udržitelným způsobem - to jsou podstatná slova v této podmínce. Proto i návrh rozpočtu, který vám mám tu čest představit, byl sestaven tak, abychom tuto hranici respektovali. Pouze tak, a navíc pouze s kladným posouzením Evropské komise, může být postup při nadměrném schodku ve vztahu k České republice ukončen. V opačném případě bude tato procedura prodloužena o jeden rok. Pro ukončení, úspěšné ukončení tohoto postupu je to ale pouze první krok. Pro Českou republiku i nadále platí, že ve středním horizontu by měla dosáhnout střednědobého rozpočtového cíle, ten je definován jako tzv. strukturální deficit ve výši 1 % HDP.

Jaké byly ekonomické podmínky pro sestavení tohoto návrhu. Bohužel nebyly a nejsou ani dosud příliš příznivé, jak všichni víte. V minulém roce hrubý domácí produkt klesal, v letošním roce očekávají všechny relevantní instituce jeho další pokles cca o 1 %. Nicméně všechny relevantní instituce také očekávají obrat v hospodaření v České republice pozitivním směrem. Vyšli jsme tedy z odhadu 1,3 % růstu HDP pro rok 2014. Na tomto základě byl postaven předložený návrh státního rozpočtu. V době, kdy jsme tento odhad připravili, nebo připravily ho odborné aparáty Ministerstva financí, a kdy jsme na jeho základě sestavili odhad příjmů státního rozpočtu, jsem byl trochu v obavách v tom, že je ten odhad možná trochu optimistický. Po událostech, které nastaly od té doby, to znamená v podstatě někdy od druhé poloviny září tohoto roku, z nichž asi nejvýznamnější je rozhodnutí České národní banky o depreciaci koruny, ale také další vývoj předstihových ukazatelů, které jsou k dispozici, jsem řekl bych v klidu. Myslím, že ten odhad je dnes velmi realistický, je zhruba někde uprostřed toho koridoru odhadů, které jsou k dispozici, dokonce bych řekl, že je v jeho dolní polovině. Nemám obavy v tomto případě i vzhledem k tomu, že se změnil samozřejmě odhad vývoje inflace, nemám, obavy o nominální splnění příjmů projektovaných v tomto rozpočtu.

Do návrhu státního rozpočtu jsme zakomponovali, můžeme souhrnně říct, prorůstová opatření v rozsahu zhruba půl procentního bodu hrubého domácího produktu. Jsme totiž přesvědčeni, že stav české ekonomiky, fáze jejího cyklu, takové opatření vyžaduje. Aniž bychom tehdy tušili, k jakému zásadnímu kroku se rozhodne centrální banka, došlo vlastně, a dochází potom k velmi podle mého názoru sladěnému působení monetární politiky a rozpočtové politiky v příštím roce. Tento rozpočet je rozpočet, který končí s fiskální restrikcí a dá se říct, že bude mírně, ale opravdu mírně fiskálně expanzivní.

Pokud jde o priority vlády - a věřím, že ne pouze vlády - které byly tedy zakomponovány do toho rozpočtu, tak je to jednak onen zmíněný určitý impulz pro obnovení ekonomického růstu a zvýšení zaměstnanosti, je to také snaha o podporu konkurenceschopnosti české ekonomiky. Šlo nám, jak jsem uvedl, o nepřekročení onoho referenčního rámce pro deficit vládního sektoru ve výši maastrichtského kritéria 3 % HDP. Šlo nám také a velmi důležitou součástí priorit je efektivní a transparentní čerpání a využití prostředků Evropské unie, včetně zajištění národních prostředků pro plynulý přechod do nového programovacího období 2014 a 20120.

Mezi další cíle a úkoly patří odstraňování povodňových škod a obnova území postižených touto živelnou pohromou, stabilizace prostředků na údržbu, opravy a rozvoj dopravní infrastruktury, k tomu potom je přijat v příslušných mezích také návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Šlo nám také o pokračování a prohloubení, pokud možno zvýšení efektivnosti výběru daní, boje proti daňovým únikům, kriminalitě a korupci. A šlo nám také o zvýšení kontroly při správě majetkových účastí státu a efektivnosti hospodaření těchto organizací.

Vláda návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2014 schválila svým usnesením č. 729 z 25. září tohoto roku. Rozpočet odpovídá mandátu této vlády, nastaveným mandatorním výdajům, stavu realizace a fázi vývoje ekonomiky a celkovému stavu a efektivnosti veřejné a státní správy.

Příjmy rozpočtu jsou plánovány na úrovni 1099,3 miliardy Kč, což je o 18,5 miliardy více proti schválenému rozpočtu tohoto roku. Výdaje pak v úrovni 1211,3 miliardy Kč, což je meziroční zvýšení proti letošnímu rozpočtu 30,5 miliardy. Saldo státního rozpočtu v roce 2014 by tedy mělo dosáhnout minus 112 miliard Kč, což představuje nárůst o 12 miliard Kč ve srovnání se schváleným rozpočtem tohoto roku.

Na výdajové straně rozpočtu z hlediska závazků, které vyplývají z platných právních norem a předurčených výdajů pro čerpání prostředků z evropských fondů, zbývá pro vládu, pro její aktivní operace velmi malý prostor. To je realita, skutečnost, která řekl bych dlouhodobě determinuje rozpočtovou politiku této země.

Mezi největší výdaje rozpočtu patří tedy takzvané mandatorní výdaje, pro rok 2014 jsou rozpočtovány ve výši 706,8 miliardy, což tvoří 58,4 % celkových výdajů státního rozpočtu.

Mezi nejdůležitější výdaje této skupiny, čili mandatorní výdaje, patří sociální mandatorní výdaje, mezi ně patří především důchody, platby za státní pojištěnce ve zdravotnictví a další položky. Po započtení takzvaných quasi mandatorních výdajů v objemu necelých 206 miliard a výdajů na programy a projekty Evropské unie včetně finančních mechanismů, které představují objem cca 100 miliard, pak dostáváme objem jakýchsi předurčených výdajů státního rozpočtu, který tvoří téměř 84 % celkových výdajů rozpočtu. Zbývajících 16 % výdajů státního rozpočtu představuje manévrovací prostor vlády. Součástí těchto zbývajících výdajů jsou i výdaje na výzkum a vývoj, výdaje pro vysoké školy, výdaje na dopravní infrastrukturu apod.

Krátce mi dovolte zastavit se nad otázkou rozpočtového provizoria. Obecně řečeno, rozpočtové provizorium, které trvá pouze krátkou dobu, znamená velmi malý problém. Jestliže nastane rozpočtové provizorium, obávám se ovšem, že by netrvalo krátkou dobu, všechny lhůty, které potom je třeba dodržet, by znamenaly, že by trvalo pravděpodobně několik málo měsíců. V rámci rozpočtového provizoria může Ministerstvo financí stanovit na každý měsíc tohoto provizoria nejvýše jednu dvanáctinu celkových výdajů státního rozpočtu loňského roku, tedy 98,4 miliardy jako maximální částku měsíčních výdajů. Rozpočtové provizorium jsme již minimálně dvakrát v historii zažili, nicméně v rozsahu pouze několika dnů, případně týdnů. Věřím, že tentokrát díky pochopení Sněmovny a rozhodujících politických klubů se této nepříjemnosti vyhneme.

Dámy a pánové, chtěl bych vás poprosit o podporu návrhu státního rozpočtu v prvém čtení. Děkuji vám za pozornost.