KSČM: M. Grebeníček odpovídá na dopis ředitelů odborů ÚSTR

28.11.2013 11:24

Dva ředitelé odborů Ústavu pro studium totalitních režimu oslovili Poslaneckou sněmovnu, její orgány a poslance se žádostí o pomoc při řešení vnitřních sporů v této státní instituci. Z pověření poslaneckého klubu KSČM jim odpověděl M. Grebeníček

KSČM: M. Grebeníček odpovídá na dopis ředitelů odborů ÚSTR
Foto: kscm.cz
Popisek: Miroslav Grebeníček, poslanec KSČM

V Praze dne 27. listopadu 2013

Vážení pánové,

oslovili jste Poslaneckou sněmovnu, její orgány včetně poslaneckého klubu KSČM s upozorněním na vážné problémy a spory v Ústavu pro studium totalitních režimů. Klub mne pověřil, abych otevřeným dopisem reagoval na problematiku, kterou jste nastolili.

S ohledem na deklarované záměry a cíle a na další okolnosti, které předcházely založení vašeho ústavu, a také se zřetelem k průběhu tvorby zákona a jeho konečné podobě bylo možné předpokládat, že vznikne celá řada vážných problémů.

Váš dopis není prvním naléhavým oslovením Poslanecké sněmovny a jejích orgánů, poslaneckých klubů i jednotlivých poslanců. Od jednotlivých zaměstnanců, odborářů a vedoucích pracovníků ÚSTR a dalších přišla již dříve řada podnětů, žádostí a nejrůznějších upozornění, že v působení instituce i jednotlivých osob s ní spojených dochází k závažným kolizím nebo selháním.

Pokud došlo ke zřízení instituce, která má povahu organizační složky státu a která personálně se dostává od samého počátku pod vliv politických orgánů státu a zároveň je ovlivňována na nejrůznějších úrovních svého řízení a personálního složení dalšími politickými vlivy a přímo se těchto vlivů i dovolává, jsou takové kolize a selhání předvídatelné. Organizační a kompetenční rozpory a spory, problémy věcné, pokud jde o fungování ÚSTR a jeho činnost, jsou samozřejmě založeny již v přijaté legislativní úpravě, která znamená překročení ústavního rámce i zásad funkčnosti a efektivity, ale i zpochybnění zásad organizace vědecké práce. Praxe činnosti ÚSTR a také četné spory i způsob jejich vedení v řadě aspektů potvrzují, že vysoké finanční náklady na zřízení a činnost instituce se nepromítly do odpovídající odbornosti řízení, funkčnosti a efektivity, do kvality práce a výstupů.

K tomu, jak ústav organizuje vědeckou práci i k prezentovaným výstupům ostatně opakovaně vznesly podstatné kritické výhrady i osobnosti z řad odborné veřejnosti.   A nebylo to pro ně jistě snadné v situaci, kdy vyjádření oprávněné kritiky na adresu neefektivnosti, diletantismu a projevů vyhrocené ideologizace v činnosti ústavu vyžaduje nemalou společenskou odvahu. Vnitřní spory v samotné instituci dnes již poměrně dobře ukazují, jakým způsobem a jakými prostředky si zvykli řešit problémy a třeba i věcné spory jednotlivci a zájmové skupiny, které se zformovaly uvnitř ÚSTR a které přesahují až do vnějšího politického prostředí a do médií.

Poslanecký klub Komunistické strany Čech a Moravy byl ke vzniku ÚSTR jako ke svéráznému propojení státní moci a správy a ideologicky pojímaného historického bádání a mediální politiky od počátku velmi kritický. Je tedy zcela samozřejmé, že nyní poslanecký klub KSČM nevidí řešení problematické situace a stavu ÚSTR v dílčích úpravách legislativy.  Dílčím způsobem měnit strukturu a kompetence nebo obsah činnosti nákladné a nefunkční politizující instituce by znamenalo zakládat na další problémy. Vnitřní spory a neustálá soupeření lobbistických skupin, jejich snaha prezentovat se ideologicky a politizovat tyto své spory a hledat oporu pro své omezené zájmy u stran nebo stranám posluhovat potvrzují, že zákon, kterým byl ÚSTR zřízen, toto umožňuje a vytváří pro to základnu. Ke škodě státu i ke škodě historických věd. 

Prostředky vynakládané ze státního rozpočtu na instituci, která neplní a s ohledem na slučování neslučitelného ani nemůže plnit řádně funkci organizační složky státu, ani funkci vědeckého pracoviště a archivu, je možné efektivněji využít jen zásadní změnou zákona. Renomovaná historická pracoviště, ústavy Akademie věd České republiky i příslušné archivy pak dokáží zdroje vynakládané dnes na ÚSTR využít hospodárněji, kvalifikovaněji a odpovědněji. 

                                            doc. PhDr. Miroslav Grebeníček, CSc.

Vážení pánové

PhDr. Jan Kalous, Ph.D., ředitel odboru zkoumání totalitních režimů

Mgr. Peter Rendek ředitel odboru informatiky a digitalizace

Ústav pro studium totalitních režimů

Siwiecova 2

130 00 Praha 3

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: KSČM

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Senátor Hraba: Pohlaví existují jen dvě. Nic jiného není pravda

22:12 Senátor Hraba: Pohlaví existují jen dvě. Nic jiného není pravda

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k výuce o genderu ve školách.