Do tohoto momentu je asi vše v pořádku. Bohužel to jsou právě otevřená vrátka pro tunelování, pletichaření a korupci ve veřejných zakázkách a dotacích. Těchto korupčních směrů je několik a je třeba si je rozdělit. Často je třeba hledat motiv korupčního jednání již u samotných vyhlašovatelů veřejných zakázek, kteří jsou první skupinou. Motivem jsou samozřejmě finance, výhody a protislužby, které političtí zástupci obcí chtějí čerpat. Další skupinou jsou samostatní úředníci, ale popravdě oni toho prostoru pro korupční jednání nemají tolik a bez podpory a vedení politickými matadory by došlo k jejich brzkému odhalení. Třetí a významnou skupinou jsou firmy a společnosti, které zakázky realizují. Jsem přesvědčený, že tyto společnosti musí být navázány na politické zástupce v podobě zadavatelů. Protože informovanost a ty správné kontakty vyhrávají veřejnou zakázku, neboť jen tak se dá sestavit ta vítězná a rozhodující cena.
Zde ale přichází v úvahu mnoho veřejných a korupčních skandálů, hlavně pravicových politických stran. Ať jsou to krabice s vínem, doktorské tituly na Západočeské právnické univerzitě, Čapí hnízda, dotace IROPu a nebo třeba jen mosty, plynovody a jiné investiční akce v obcích a krajích. Zde je však třeba si zásadně všimnou, že těmito korupčními aféry neprochází politická strana KSČM.
Zásadní otázka zní: Má mít ten, kdo byl usvědčen z korupce, právo na příjem, zakázku či dotaci z veřejného sektoru – nebo je načase zavést tvrdší postih až po doživotní zákaz?
Můj názor, který je z 19 leté praxe policejního vyšetřování a to i hospodářské kriminality a následně zkušeností ze samosprávy obce jednoznačný. Ten, kdo byl usvědčen z korupce, zneužití zakázky či dotace, by měl být trestán vyššími tresty a samozřejmostí je současné vyslovení doživotního zákazu činnosti ve veřejné správě, čerpání dotace a soutěže veřejných zakázek. Moje tvrzení je odvozováno z prostého faktu, že tak jak jsem shora v úvodu nastínil, vždy jde při této trestné činnosti o skryté, úmyslné, organizované a mnohdy těžko odhalitelné protiprávní jednání. Náš trestní řád zná kvalifikovanou skutkovou podstatu trestného činu a je třeba vždy při ukládání trestu nahlížet na celkovou okolnost protiprávního jednání.
Bohužel, jak to však v jednotlivých soudních kauzách u nás bývá, celé následné trestní řízení jde většinou do ztracena. Zde však musí společnost a zejména orgán činný v trestním řízení vždy kvalifikovaně jednat včas a v dostatečné míře, neboť jde o jednání pro celou společnost nepřípustné.
Ing. Jaroslav Kohout
kandidát KSČM v Ústeckém kraji pro volby do PS PČR
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
