Mnohdy se v těchto diskuzích zapomíná na možný příliv uprchlíků z Ukrajiny v souvislosti s dlouhodobou krizí na východě země. Veřejnost se nejčastěji ptá, jak reálná je hrozba rozšíření závažných infekčních onemocnění s postupující migrační vlnou a zda je třeba, aby v této souvislosti byla přijata nějaká zvláštní hygienická opatření. Občany také zajímá, jaká vstupní vyšetření podstupují uprchlíci při vstupu do České republiky a zda jsou tato vyšetření dostatečnou prevencí k zamezení vzniku epidemie závažných onemocnění.
Je třeba se vší vážností přiznat, že odpovědi na zmíněné otázky nejsou jednoznačné a ani zástupci z řad odborné veřejnosti, tedy zejména hygienici a epidemiologové nejsou ve svých názorech jednotní. Na jedné straně názorového spektra stojí některá vyjádření, která bijí na poplach před údajným rizikem vzniku rozsáhlých epidemií závažných nakažlivých chorob, na druhé straně stojí vyjádření hlavního hygienika ČR Vladimíra Valenty i představitelů Světové zdravotnické organizace /WHO/. Pokusím se shrnout nejčastěji zmiňovaná fakta včetně osobního pohledu:
1/ Je nezpochybnitelným faktem, že minimálně v části zemí, ze kterých v současné době sílí exodus obyvatel do Evropy, je výrazně odlišná hygienicko-epidemiologická situace oproti České republice, přičemž závažným důvodem v tomto ohledu hraje chudoba velké části tamního obyvatelstva. S tím nepřímo souvisí i velmi malá proočkovanost tamního obyvatelstva. V některých oblastech, ze kterých nyní nejvíce sílí migrace, je velmi špatná situace s hygienickými podmínkami obyvatelstva, negativní roli v šíření některých infekcí hraje i nedostatek vody či její špatná kvalita. To sebou nese větší zatížení obyvatel infekčními chorobami jako je tuberkulóza, břišní tyfus, bacilární dysenterie, ale i dětská obrna.
2/ Z odborných studií vyplývá, že pro šíření velké většiny nakažlivých infekčních chorob je nejrizikovějším způsobem přepravy letecká doprava. Je to tak z toho důvodu, že čas přepravy letadlem je ve většině případů kratší než inkubační doba závažných infekcí, což v praxi znamená, že u již nakaženého cestujícího propukne onemocnění až v cílové zemi. Z tohoto pohledu je tedy mnohem větším epidemiologickým rizikem pro Českou republiku mezinárodní turistika včetně návratu českých turistů z exotických zemí než současná migrační vlna. Většina migrantů totiž začíná svou cestu přes moře a poté pěšky či vlakem, což riziko zavlečení některé závažné infekce výrazně snižuje. To samozřejmě neznamená, že jsou rizika z migrace nulová.
3/ Která onemocnění by skutečně mohla ohrozit českou populaci? Odborníci se shodují, že reálným rizikem se může jevit tuberkulóza/TBC/, zejména v podobě multirezistentních kmenů, které dobře nereagují na běžná schémata antibiotické léčby a jejich zvládnutí je velmi často velkým problémem. I v této souvislosti je ale třeba zmínit, že podstatně větším rizikem je potenciální migrační vlna z Ukrajiny a z některých oblastí Severní Afriky, z Pákistánu či Afganistánu než ze Sýrie, ze které v současné době míří do Evropy nejvíce běženců.
Určitým rizikem se jeví i možnost výskytu dětské obrny, která se v posledních letech objevila jak v Sýrii, tak na Ukrajině, přičemž rozklad systému zdravotní péče na Ukrajině vedl k výraznému snížení proočkovanosti populace, což nejen u dětské obrny může být potenciálním nebezpečím nejen pro samotnou Ukrajinu.
4/ Pozice České republiky z hlediska zdravotních rizik migrace je z mnoha ohledů příznivá. Předně patříme aspoň v současné době mezi tranzitní země, které jsou oproti cílovým destinacím, jako je Německo, Velká Británie či země Severní Evropy, mnohem méně ohrožené vznikem epidemie některé z nakažlivých infekčních onemocnění. K našim devizám patří i vysoký standart hygienických podmínek i návyků českého obyvatelstva společně s vysokou úrovní zdravotní péče včetně systému hygienicko-epidemiologického dozoru.
5/ Jak vypadá vstupní zdravotní prohlídka migrantů v ČR?
U cizince je prováděno vstupní lékařské vyšetření v rozsahu podle běžných lékařských standardů, provádí se klinické vyšetření a popis případných tělesných změn, kromě odběru krve a moče se podle stanovení orgánu ochrany veřejného zdraví provádí dále vyšetření:
- RTG hrudníku (plíce, srdce),
- bakteriologické vyšetření stolice, zejména na bacilární dysenterii a břišní tyfus,
- vyšetření BWR (Bordetova-Wassermannova reakce používaná ke zjišťování pohlavních nemocí), případně jiné, se stejnou výpovědní hodnotou,
- dle potřeby je indikováno další vyšetření podle požadavku lékaře.
Vyšetření cizinců je prováděno nejpozději do 72 hodin od zadržení. Samotné vstupní vyšetření trvá cca 30 minut. Celkové výsledky vyšetření pacienta jsou známé do 3 až 7 dnů po obdržení celkových výsledků. /zdroj – ministerstvo vnitra/
Závěr: Obyvatelé České republiky nejsou v současné době výrazněji ohroženi zdravotními riziky v souvislosti s probíhající migrační vlnou v Evropě. Tento stav se ale může za určitých okolností změnit. Je proto nutná zvýšená aktivita orgánů ochrany veřejného zdraví v každodenní monitoraci aktuálních epidemiologických rizik a při jejích zvýšení okamžité přijetí odpovídajících opatření. V této souvislosti je na místě zřízení speciálního týmu na ministerstvu zdravotnictví k ochraně obyvatelstva před šířením přenosných onemocnění, který představil tento týden ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
