Klán (KSČM): Je to zajímavá bramboračka, kterou je potřeba pořádně dokončit

22.01.2014 14:20

Projev na 5. schůzi Poslanecké sněmovny dne 22. 1. 2014.

Klán (KSČM): Je to zajímavá bramboračka, kterou je potřeba pořádně dokončit
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jednání sněmovny

Děkuji za slovo. Já se pokusím trošičku tady uklidnit tu atmosféru, že se vrátím vlastně k věcnému návrhu toho zákona.

Takže, dobrý den, pane předsedající, vážení členové vlády v demisi, dámy a pánové. Dovolte mi, abych zde řekl několik poznámek k předloženému poslaneckému návrhu zákona o státní službě. V současné chvíli vnímám předložení tohoto zákona jako účelové, jelikož jeho projednáváním v prvním čtení podmínil president Miloš Zeman jmenování Andreje Babiše ministrem financí, jak už zde bylo několikrát řečeno. Ať se nám to líbí nebo ne, tak to pan president řekl v průběhu měsíce prosince minulého roku.

Nicméně jsem si sám vědom toho, že státní službu je nutno odpolitizovat a zároveň i zprofesionalizovat. V předloženém návrhu zákona kritizuji, že není řádně vypracována analýza dopadu regulací, která by u takto důležité normy měla být vypracována velice detailně. Návrh zákona navíc neprošel řádným připomínkovým řízením jako nyní předložený vládní návrh o státní službě. A neprošel vlastně připomínkovým řízením mezi resorty. To vnímám jako veliké minus. A to i přesto, že v minulém volebním období při přípravě tehdejšího vládního návrhu zákona o úřednících veřejné správy byl tento poslanecký návrh, který tady nyní projednáváme, brán jako velice dobrý protinávrh, a i řada neziskových organizací se k němu klonila velice pozitivně.

Nicméně se stalo to, že předkladatelé tohoto návrhu zákona zákon vůbec nezdokonalili a pouze okopírovali stejný zákon z roku 2013. Sám osobně očekávám, jak už zde bylo mnohokrát také řečeno, že bude předložena řada pozměňovacích návrhů, a to včetně těch komplexních, které budou celý zákon měnit. Může se tedy stát, že z původního zákona zbude pouze název a obsah se zcela změní.

Navíc může dojít k legislativnímu chaosu, protože se ve Sněmovně budou projednávat dva totožné návrhy zákonů, a to jeden poslanecký a druhý vládní. K legislativnímu chaosu zároveň přispívá i to, že existuje služební zákon z roku 2002, který ale není účinný. Naposledy byla účinnost odložena do roku 2015, a zákon o úřednících veřejné správy, který předložila v minulém volebním období vláda Petra Nečase, ale bohužel se tento zákon z dílny tehdejší vicepremiérky Karoliny Peake nestihl vůbec projednat.

Nyní přejdu k tomu, že sdělím několik kritických výhrad přímo ke zde předloženému návrhu zákona o státní službě. Jak už jsem řekl, předložený návrh zákona vnímám jako velice účelový, a to bez patřičné provázanosti na platné právní předpisy. Je zde sporný například soulad s ústavou nebo s právním řádem a dalšími zákony.

V návrhu mi chybí však to podstatné, a tím je periodické ověřování odbornosti úředníků. Když si vezmeme, že když se člověk stane úředníkem, a nebude po určité době přezkušován, tak při frekvenci změn našich zákonů, které tady plodíme v Poslanecké sněmovně, bude po třech až pěti letech bez dalšího odborného vzdělávání zcela mimo realitu. Diskutabilní jsou i různé příspěvky, například na dopravu, nebo odměňování pomocí benefitů. To je potřeba žádně dopracovat, protože vládní návrh s nimi počítá, protože v rozpočtu na to vyčlenil šest miliard a tady předložený poslanecký návrh s tím nepočítá. Ale myslím si, že nad tímhle tím je potřeba vést řádnou diskusi.

Značně problematická je i část, týkající se platu státních úředníků. V návrhu zákona není k dispozici návrh platových tarifů. Z toho plyne, že nedokáži odhadnout, jaký bude mít úředník plat. Nedokážu říci svým voličům a dalším lidem vůbec nic. S tím souvisí i finanční analýza návrhu zákona, která je provedena velice ledabyle.

Další spor vidím ve jmenování vrcholného úředníka, takzvaného generálního ředitele státní správy. Je zde faktický problém, kdo ho bude jmenovat nebo odvolávat, respektive potvrzovat v jeho funkci. V návrhu rovněž není jasné, jak to bude vypadat s výběrovým řízením v takzvaném přechodném období, které návrh počítá na dva roky, v letech myslím 2014 - 2016 nebo 2015 - 2016. Záleží na tom, kdy ten návrh nabude účinnosti. Může se tak stát, když ta výběrová řízení nebudou jasně stanovena, tak nedojde k odpolitizování státní správy, protože mezi těmi dvěma lety, která budou v tom přechodném období, tak se na ta pracovní místa ve státní správě mohou dostat lidé, kteří tam budou politicky dosazeni, a po uplynutí onoho přechodného období je nakonec nebudu moct odvolat. Takže to bude taky velice zajímavé a bude to velice diskutabilní, takže o tom se budeme muset na výborech a nebo i ve druhém čtení řádně pobavit.

Na závěr bych řekl, že z toho je taková zajímavá bramboračka, lidově řečeno, kterou je potřeba pořádně dokončit. A k tomu musíme napnout své síly zejména ve výborech nebo ve druhém čtení.

Já vám děkuji za pozornost.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PSP ČR

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ministryně Langšádlová: Rada vlády vybrala laureáty Ceny vlády nadanému studentovi

22:01 Ministryně Langšádlová: Rada vlády vybrala laureáty Ceny vlády nadanému studentovi

Ve Strakově akademii se konalo v pořadí již 400. zasedání Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI, Ra…