Čertví, co je na tom pravdy. Moje školní komentáře však tradičně míří k obecným problémům školství, čili netřeba tuto informaci zohledňovat. Zohlednit naopak musím aktuálnost obsahovou, přičemž uplynulý týden byl ve znamení „podpory technického vzdělávání“. V sobotu téma nastolil v Lánech pan prezident a již ve čtvrtek proběhla mohutná společná tisková konference hned několik ministrů Chládek-Mládek-Marksová-Tominová (jedná se o 3 osoby :-)).
Ale dost legrace a věnujme se tématu.
V posledních letech prudce roste počet vysokoškoláků, často na slabých vysokých školách, často studující studijní obory s pochybným vědním obsahem. Naopak málo žádané jsou obory technické a přírodovědné. Příčin je celá řada.
1) Módní, a naprosto bezobsažný výraz, importovaný k nám z EU – totiž „znalostní ekonomika“ – dominoval v uplynulé dekádě na toto téma veřejnému prostoru. Občas jsme narazili na mutace: „vzdělanostní společnost“ nebo též ve tvaru neshodného přívlastku – „společnost vzdělání“. Tyto floskule měly význam výlučně politický a akademičtí kmotři (to už je příprava na avizovaného nového ministra) tím hnali společnost k výraznému navyšování počtu absolventů vysokých škol a maturantů, tj. formálních vzdělanců. Měli v tom vlastní zájem – větší vlastní vliv.
2) S tím souvisí nálada ve společnosti, která vysokoškolské studium považuje za „lidské právo“ s možností vymahatelnosti.
3) Móda takzvané „nezávislosti“ způsobuje, že napříč republikou máme řadu úřadů dovolávající se nezávislosti (rozuměj „nedotknutelnosti“), ale přitom vesele rozhodují o veřejných prostředcích. V našem případě zejména „Akreditační komise“, která ostudným způsobem z kdejakého okresního ústavu – akreditovala vysokou školu. Máme vysokých škol pomalu více než 6x větší Anglie.
4) Po revoluci 1989 skutečně nedostatek právníků, ekonomů, ale třeba i žurnalistů, tlumočníků atd. způsobil, že nástupní platy některých vysokoškoláků byly velmi solidní oproti průměru. Studovat se skutečně vyplácelo. To přirozeně posilovalo celý trend.
5) Dalším „lidským právem“ se stalo, že vzdělání musí být zábavné a snadné. Děti musí mít dostatek volného času, aby je mohly maminky vozit autem na kroužky a z kroužku domů. To přineslo mj. nepovinnou matematiku (včetně tehdejšího výroku ministryně Buzkové „Mě matika nikdy nebavila, proč by se jí měli všichni učit, či z ní maturovat“) – předmět nemoderní a zbytkový. Mladí lidé se snaží náročnějším oborům, pokud možno, vyhnout.
6) Rozklad tradičního paradigmatu, že totiž ve školách se především musí učit. Výsledky výuky kontrolovat. Úspěchy chválit, neúspěchy tvrdě sankcionovat. Místo toho bylo dominující „vyčerpat evropské dotace“, adoptovat hromadně indickou holčičku, vytvářet si ŠVP dle RVP…
A co teď s tím?
Stát nemůže nikoho nutit, jaký obor má či nemá studovat. Může maximálně rozhodovat, jaké vzdělání bude finančně podporovat a jaké nebude. To má obrovská úskalí.
Když stát nebude podporovat vysokoškolské humanitní vzdělávání (nebo podporovat méně ve prospěch technik) – hovoříme víceméně o zavedení školného pro humanitní obory. A jsme rázem 100 kilometrů za politickou hranicí všech tří zmiňovaných ministrů („poplatky u lékaře a školné na VŠ – ne“).
Když stát bude chtít zavřít desítky tragických středních škol, kde polovina maturantů propadla z matematiky – dostane se ministr do střetu s regiony. To nebude chtít.
Když se znovuzavede povinná matematika u maturity – populární to napříč mladými lidmi nebude – jsou to také voliči. Radši to jen tak nadhoďme až od roku 2025 – jako vějičku, co nikoho neurazí.
A tak dále.
Na druhou stranu průmysl a zbytková „vzdělaná“ (nikoli „vzdělanostní“) část společnosti již také vytváří drobný tlak ve prospěch tradičního vzdělání, technik a přírodních věd.
A tak se aspoň svolala tisková konference, kde se to trochu ve světle kamer přetřáslo. „Děti by si měly víc hrát s Merkurem a s Legem“ – řekl pan ministr.
Mgr. Václav Klaus
expert ODS pro oblast školství
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ODS
