Vážené dámy a pánové,
energetická účinnost je jedním ze tří pilířů současné evropské politiky v ochraně klimatu. A je třeba dodat, že nejméně kontroverzním. Snižování emisí CO2 bez spolupráce s ostatními světovými znečišťovateli nedosáhne na zlepšení celkové situace s emisemi CO2. Zvýšení podílu obnovitelných zdrojů při výrobě elektrické energie kromě toho, že se může nákladově vymknout, jako se to stalo před pár lety nejen v České republice, tak může způsobovat i další problémy jako nestabilitu elektrické sítě nebo zabírání zemědělské půdy k potravinářským účelům. (soláry, biopaliva, účelově pěstovaná biomasa)
Zvyšování energetické účinnosti se tak jeví jako nejrychlejší, nejlevnější a nejpřímočařejší způsob jak pomoci životnímu prostředí a energetické bezpečnosti. Jistě je totiž pravdivé tvrzení, že nejlepší energie je ta, která nemusí být vyrobena. Pravdivé je jistě i to, že jsme z minulosti v České republice byli zvyklí s energiemi nadmíru plýtvat, takže polštář malé energetické účinnosti jistě máme, a to větší než ve vyspělých zemích.
Ovšem myslím, že nemá smysl dělat propagaci zvyšování energetické účinnosti. Mnohem důležitější mi přijde mluvit o tom, jaké jsou problémy při prosazování tohoto určitě pozitivního cíle.
Začala bych směrnicí o energetické účinnosti. Nejprve je třeba zmínit čl. 5, který vládu nutí, aby činila úspory u budov ve vlastnictví státu. Jsem sama zvědavá, zda se to nepromění ve festival neschopnosti politické reprezentace řídit statní správu při naplňování plánu rekonstrukcí vládních budov.
Je jistě dobře, že Česká republika šla při naplnění čl. 7 cestou alternativních opatření, než aby dala povinné úspory zákazníků, které by měly zajistit distributoři energií. Vyhneme se tak nesmyslné a velmi drahé cestě k energetickým úsporám, protože motivování zákazníků k úsporám přes distribuční společnosti by se v České republice přeměnilo na naprosto nezvladatelné neodpovědné utrácení, které by se poté projevilo v cenách energií. Ovšem i tak to nebude zadarmo a podle MPO to bude stát 96,2 mld. Kč, abychom splnili závazek 47,8 PetaJoulů úspor.
Alternativní opatření ke splnění plánovaných energetických úspor v podobě zelené úsporám, programu JESSICA, programu PANEL jsou užitečná a přinášejí konkrétní zlepšení pro občany.
Jenže je třeba se ptát, zda MŽP a MMR připravují programy dostatečně, aby vše bylo připraveno včas, kvalitně a závazek byl naplněn.
MŽP totiž nedávno ohlásilo, že program Zelená úsporám nepřinese plánovanou úsporu 14,3 PetaJoulů, ale pouze 4,1 PetaJoulů, což znamená výpadek cca 10 PetaJoulů z plánovaného závazku. To znamená, že už teď tedy víme, že chybí 20% ze závazku energetických úspor. Zavedení povinných schémat úspor se tak přiblížilo… Jak řekl jeden z významných repreznetantů energetiky „Nezbývá než pogratulovat přátelům polystyrénu a fotovoltaiky k nespornému úspěchu a pohlížet se po zemi, kterou tahle parta ještě nestačila zničit.“
Zajímavé bude sledovat, jak se MŽP podaří realizovat program výměnu kotlů na tuhá paliva konečně pro celou Českou republiku.
Bohužel ani MPO, které má na starosti úspory v průmyslu, nemusí být na tom dobře z hlediska plnění závazku. Naprostou většinu úspor chce MPO financovat přes Operační program podnikání inovace pro konkurenceschopnost, ovšem při vyjednávání s Evropskou komisí si nechalo vnutit, že pouze 20% prostředků může jít do velkých podniků. A už z minulého období je známou věcí, že menší podniky mají omezenou schopnost na prostředky dosáhnout. Takže se může stát, že se nerealizují projekty a ani očekávané úspory se nedostaví.
V kombinaci se starou bolestí zpožďování schvalování nových operačních programů pro čerpání Evropských fondů, kdy se opozdí i realizace navrhovaných opatření, to znamená, že se opět dostaneme do problémů s Evropskou komisí v naplňování závazku do roku 2020. Již dnes Evropská komise konstatovala, že naše „vnitrostátní programy zaměřené na zvýšení energetické účinnosti jsou roztříštěné a celkově nákladově neefektivní“.
Za pozornost stojí i již realizovaná opatření, kterými Česká republika implementuje směrnici o energetické účinnosti. Bohužel musí přebírat znění některých článků, které jsou buď z povahy věci špatné anebo se nehodí do českého prostředí.
Stává se tak, že dochází k absurditám, jako se stalo se energetickým štítkováním budov a instalací měřidel spotřeby tepla. Nutíme lidi při pronajímání bytů si pořizovat energetické audity, které zhodnotí energetickou spotřebu bytu, jakoby si lidé při pronájmu nezjišťovali, kolik budou platit v bytě za energie. Děláme tak z lidí nesvéprávné osoby a prodražujeme pronajímání bytů. Další absurditou je nyní českým parlamentem v rámci novely zákona, kterým se upravují otázky související s užíváním bytů, schvalovaná povinná instalace měřidel tepla v bytech, podle kterých se reálně nedá přesně měřit, a tudíž se bude rozpočítávat teplo nejspíše jako doposud. Kouzelná tomto ohledu byla reakce náměstkyně MMR v Senátu, která na dotaz senátorů, zda je pravda, že si všichni budou muset pořídit měřidla, odečítat je, ale nebudou se muset podle toho rozúčtovávat náklady, prohlásila stručně ANO. Vypadá to jako české švejkování. Bohužel lze očekávat, že nová směrnice povinnost měření spotřeby tepla ještě zpřísní.
Mezi další opatření na zvýšení úspor jsou bezpochyby chytré sítě. Je to jistě perspektivní systém, ale v prostředí České republiky již základ máme narozdíl od mnoha západních zemí a to již několik desítek let v podobě nočního proudu, který je sice analogový, ale snížení rozdílů mezi denní a noční úrovní spotřeby přinesl již dávno. Tady jsem ráda, že Česká republika se zaváděním nijak nespěchá, abychom neplatili za tyto technologie zbytečně mnoho a nebyli pokusnými králíky, na nichž si firmy vyzkouší technologie, a my zaplatíme veškerý vývoj.
V poslední části svého příspěvku bych se ráda zmínila o budoucnosti energetické účinnosti z hlediska Evropské unie. Na podzim loňského roku byl schválen jako indikativní cíl energetické úspory 27% k roku 2030. Již v příštím roce chce Evropská komise představit novelizace legislativy v oblasti energetické účinnosti. Uvidíme, jak bude vypadat, za sebe říkám, že budu otevřená připomínkám, protože bych nerada, abychom schválili něco, co zdraží energie, zhorší konkurenceschopnost průmyslu, který poskytuje zaměstnání, a možná ještě více potřebujeme, aby se nám nerozmáhala energetická chudoba, kdy lidé prostě nemají na zaplacení svých energetických účtů. V případě elektřiny nám vznikají neplatiči a v případě tepelné energie se lidé topí neekologickými levnými palivy, která škodí nejen jim, ale celému okolí.
Psali jsme:
Ing. Kateřina Konečná
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Kateřina Konečná - profil
