Ministr Brabec: Poslání geoparku UNESCO je v souladu s cíli udržitelného rozvoje OSN i rozvojové pomoci

14.07.2020 7:37

Ministerstvo životního prostředí a Česká geologická služba se podílely na vzniku prvního globálního geoparku UNESCO ve Střední Americe.

Ministr Brabec: Poslání geoparku UNESCO je v souladu s cíli udržitelného rozvoje OSN i rozvojové pomoci
Foto: Hans Štembera
Popisek: Richard Brabec

Kaňon řeky Rio Coco v Nikaragui, jehož přírodní a kulturní dědictví objevila Česká geologická služba, byl dnes jako první ve Střední Americe vyhlášen globálním geoparkem UNESCO. Jeho globální význam potvrdilo 209. zasedání Výkonné rady UNESCO v Paříži. Na vzniku geoparku se významným způsobem podílelo Ministerstvo životního prostředí a Česká geologická služba.

Před 15 lety prováděli pracovníci České geologické služby výzkum geologického nebezpečí a zranitelnosti v rámci projektu zahraniční rozvojové pomoci ČR. Při něm objevili geologicky cenné a významné území – kaňon řeky Rio Coco. Na základě návrhu, který v roce 2006 předložila předsedkyně Rady národních geoparků ČR a členka Rady globálních geoparků UNESCO Martina Pásková, zástupci místních a domorodých komunit projevili zájem vytvořit ve zmíněné oblasti geopark a pokusit se o vstup do Sítě globálních geoparků UNESCO.

„Příprava geoparku Rio Coco trvala v podstatě 15 let a je místním obyvatelstvem vnímána jako velká šance pro ochranu místního přírodního i kulturního dědictví, rozvoj geoturismu a ekologického zemědělství, podporu uměleckých řemesel a zejména kultury místních a domorodých obyvatel. Středem geoparku je kaňon řeky Coco, domorodými obyvateli nazývaný Namacambre, který řeka Rio Coco vyhloubila v třetihorních vulkanických horninách miocenního stáří, zvaných ignimbrity, a kvarterních sedimentech mohutný kaňon. Po tom, co byl kaňon identifikován českými geology a stal se tak známým fenoménem, byl na konci roku 2006 vyhlášen jako Přírodní památka nikaragujskou vládou,“ vysvětluje předsedkyně Pásková.

„Jsem hrdý na tým našich geologů, kteří v rámci dlouholetého výzkumu pod vedením RNDr. Petra Hradeckého přispěli vytvořením podkladů pro geologickou část nominačního dokumentu a interpretaci místních geologických lokalit zásadním způsobem ke vzniku prvního globálního geoparku UNESCO ve Střední Americe - Geoparku Rio Coco,“ říká Zdeněk Venera, ředitel České geologické služby.

„Příprava geoparku měla od začátku velkou podporu u nikaragujských národních institucí jako Ministerstvo životního prostředí (MARENA), Asociace nikaragujských měst a obcí (AMUNIC), Institut teritoriálních studií (INETER) či národní turistická organizace (INTUR). Tuto institucionální podporu však bylo třeba dvakrát oživovat, neboť docházelo ke změně politického uspořádání v zemi a souvisejícím personálním změnám v těchto institucích. Představitelé místních samospráv a domorodí obyvatelé sice byli ve svém úsilí konzistentní, potřebovali však dlouhodobou odbornou a motivační podporu,“ dodává Martina Pásková.

„Nikaragua je jednou z nejchudších zemí Latinské Ameriky a severozápadní region hraničící s Hondurasem je nejchudším v Nikaragui. Poslání geoparku UNESCO je v souladu s cíli udržitelného rozvoje OSN i rozvojové pomoci – podpora ochrany přírodních zdrojů, místního dědictví i práv domorodých komunit a já jsem šťasten, že jsme mohli přispět k péči o životní prostředí a pěstování vztahu k přírodě i v regionech s takto těžkými životními podmínkami,“ konstatuje ministr Brabec.

Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím Rady národních geoparků a ve spolupráci s dalšími ministerstvy (především ministerstvo pro místí rozvoj a ministerstvo kultury) a příslušnými institucemi (zejména Česká geologická služba, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správa jeskyní ČR, Národní památkový ústav a Česká komise pro UNESCO), usiluje o vytváření příznivých podmínek pro vznik a rozvoj geoparků v České republice.

Více ZDE a ZDE.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

SOCDEM: Digitální švarcsystém křiví pracovní trh, změnu musíme provést sami

20:03 SOCDEM: Digitální švarcsystém křiví pracovní trh, změnu musíme provést sami

Mohou se lidé, pracující pro online platformy, domáhat svých práv? Tuto otázku si kladou nejenom kur…