Ministr Dienstbier: Před notifikací se s Brity žádná vyjednávání nepovedou

19.10.2016 11:31

Projev na 28. schůzi Senátu 19. října 2016 v bodě Informaci vlády o Summitu lídrů 27 zemí Evropské unie Bratislava 16. září 2016:

Ministr Dienstbier: Před notifikací se s Brity žádná vyjednávání nepovedou
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jiří Dienstbier

Stručně bych informoval o výsledcích setkání hlav států a předsedů vlád 27 členských zemí Evropské unie, které se konalo 16. září v Bratislavě. Jednalo se o summit neformální, tedy bez tradičních oficiálních písemných závěrů. Jeho hlavním smyslem bylo poskytnout prostor pro otevřenou diskusi představitelů členských zemí Evropské unie o jejím dalším směřování po rozhodnutí Velké Británie o odchodu z Unie. Z tohoto důvodu se Velká Británie summitu neúčastnila.

Samotný brexit nebyl hlavním tématem zasedání. Britská premiérka sice již naznačila konkrétnější časový horizont pro notifikaci dle čl. 50 smlouvy o EU, avšak na jeho realizaci stále čekáme.

I nadále tak platí dohoda všech členských států z června o tom, že před notifikací se s Brity žádná vyjednávání nepovedou.

Státníci se v diskusi v Bratislavě pokusili především o diagnózu současného stavu Evropské unie. V důsledku kumulace krizí v posledních letech, ekonomické a dluhové, válek v Sýrii a na Ukrajině, teroristické hrozby a především migrační krize došlo k oslabení důvěry občanů v evropskou integraci. Lídři sedmadvacítky se shodli na tom, že k opětovnému posílení této důvěry může přispět především to, pokud se Unie do budoucna zaměří na oblasti, ve kterých přináší skutečnou přidanou hodnotu a kde občané očekávají aktivní roli.

Těmito prioritními oblastmi by měly být na jedné straně zajištění bezpečnosti a na straně druhé podpora hospodářské prosperity.

Za nejdůležitější výsledek summitu lze považovat potvrzení vůle a odhodlání všech 27 zúčastněných států, pokračovat v projektu evropské integrace. Zachování jednoty Evropské unie je také klíčovým zájmem ČR. Konkrétním výstupem summitu je pak dohoda na jednotlivých opatřeních, která by s cílem potvrdit životaschopnost Unie a posílit důvěru občanů v ni měla být přijata či rozpracována v následujících šesti letech.

Pokud jde o bezpečnost, Evropská unie by se měla zaměřit jak na její vnější, tak vnitřní aspekty. V oblasti migrace se jedná o plně funkční evropskou pohraniční stráž, podporu spolupráce se třetími státy či akutní pomoc zemím v první linii.

ČR je v tomto ohledu dlouhodobě aktivní. V návaznosti na bratislavský summit vláda vyslala další dvacítku policistů s technikou na podporu ochrany vnějších hranic Unie do Bulharska.

Unie bude pokračovat také ve svých aktivitách směřujících k potírání terorismu. V této oblasti se chce zaměřit především na spolupráci jednotlivých tajných služeb, vybudovat moderní informační systémy pro správu hranic a bojovat proti radikalizaci.

Bratislava potvrdila také shodu na potřebě prohloubit spolupráci v oblasti vnější bezpečnosti, což je jedna z priorit české vlády. Půjde především o proces postupného prohlubování spolupráce v obraně tak, aby byla posílena schopnost samostatné rychlé reakce Unie, především na hrozby, které se mohou vyskytnout v jejím sousedství.

Konkrétními kroky v této oblasti by měly být například zefektivnění vojenských a civilních misí Evropské unie, posílení jejich financování nebo spolupráce ve vojenském výzkumu a průmyslu.

To vše by se mělo dít při současném prohlubování spolupráce s NATO, které i nadále zůstává hlavním garantem evropské bezpečnosti.

Další věc, která byla diskutována, byla otázka zajištění prosperity. Vláda ČR je toho názoru, že hlavním pilířem růstu by do budoucna měla být ekonomická a také sociální konvergence uvnitř i mezi jednotlivými členskými státy. Hlavním nástrojem k dosažení tohoto cíle je plně fungující vnitřní trh založený na čtyřech svobodách.

Podle dohody z Bratislavy se bude Unie na dokončování vnitřního trhu do budoucna soustředit, a to ve všech jeho oblastech. Dále bude usilovat o aktivní obchodní politiku, účinnou podporu investic a dobře fungující programy na podporu mladých a jejich zaměstnanosti.

O všech těchto opatřeních se v následujících šesti měsících bude diskutovat a rozhodovat jak na evropských radách, tak na jednáních na ministerské či expertní úrovni.

Hlavy států a předsedové vlád se kromě řádných evropských rad plánovaných na říjen a prosinec znovu sejdou ke společnému neformálnímu jednání v únoru v maltské Vallettě. Společně by pak měli završit proces politické reflexe při oslavách výročí podpisu římských smluv v březnu.

Kromě členských států bude pro implementaci bratislavských závazků klíčová pochopitelně také role Evropské komise, která má nezastupitelné místo především v legislativní a kontrolní činnosti Unie. Pro efektivní spolupráci v Evropské unii potřebujeme silnou Komisi, která nebude prohlubovat příkopy mezi členskými státy, ale naopak svou legislativní iniciativu zaměří na oblasti, v nichž si členské státy přejí více spolupracovat, a bude důsledně a nestranně dohlížet na dodržování závazků členských států a smluv.

Právě implementace dohodnutých kroků bude rozhodujícím faktorem při posuzování toho, zda dohoda z Bratislavy bude znamenat nový impuls pro další fungování Unie.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ministr Výborný: Budeme tyto věci mít pod kontrolou

19:02 Ministr Výborný: Budeme tyto věci mít pod kontrolou

Projev na 101. schůzi Poslanecké sněmovny k návrhu poslanců Zdenky Němečkové Crkvenjaš, Toma Philipp…