Pardon. Vážený paní předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Já se vám hned úvodem přiznám, že velmi rád chodím do Senátu a užívám si debaty se senátory, protože ta diskuse je tady kultivovaná, navzájem se slyšíme apod. Nicméně chci říct, podobně jako paní senátorka Dernerová, tento zákon není o poplatcích. Tuto debatu jsme tady vedli s různými názory, já je respektuji. Nicméně tato otázka byla rozhodnuta, tento zákon o tom není. Pro mě je závazná koaliční dohoda, kterou podepsali zástupci všech 3 koaličních stran a já jako resortní ministr jsem povinen tuto koaliční dohodu naplňovat, což činím, a myslím si, že je to v pořádku takto.
Já se vrátím v rámci těch otázek, které tady v té rozpravě zazněly. Já bych možná se vrátil a trošičku přiblížil genezi, jak toto rozhodnutí vzniklo. Chci říct, že nevzniklo v okamžiku, kdy se rušily ambulantní poplatky a poplatky za recept, ale vzniklo při poměrně bouřlivé debatě ve vládě, kdy jsme hledali prostředky na kompenzaci zrušených poplatků za hospitalizaci, v tom okamžiku, kdy se rozhodovalo o navýšení platby za státní pojištěnce. To byla jedna část té dohody ve vládě.
Druhá byla tedy o kompenzaci, finanční výpomoci, dvěma nemocnicím, které jsme zdědili po předchozím období ve stavu, kdy jim hrozilo zastavení v podstatě poskytování zdravotní péče.
Já tady chci říct, že vnímám, že to není standardní krok. Myslím si, že naopak by to mělo být vnímáno jako to, že resort zdravotnictví na rozdíl od mnoha jiných resortů se chtěl podílet tím, co mohl, státnímu rozpočtu, a nějakým způsobem poděkovat a přispět svou troškou do mlýna, tedy do státního rozpočtu, aby se neřeklo, že jenom přijímáme ty prostředky. Je to jednorázové. A samozřejmě v dalších letech počítáme s tím, že stát standardně bude platit platby za své pojištěnce, tak, aby pokryly náklady, kteří tito pojištěnci v systému mají. I tak ještě ta platba ty všechny náklady nepokrývá.
Podle mého názoru není úplně v pořádku a není normální, aby na účtu SÚKLu leželo přes 2 miliardy korun, protože jsou to systémy, které jsou v resortu zdravotnictví, a které se mají do toho systému vrátit. Vnímám to, že ten krok byl nesystémový, ale máme spoustu kroků, které úplně nejsou pravidelné a nejsou systémové. Já jsem toto navrhl až po debatě s ředitelem Státního ústavu pro kontrolu léčiv, který mi potvrdil, že ty prostředky nebudou chybět.
Dovolím si možná trochu na okraj říct, že možná je dobře, že tam ty prostředky v této výši nejsou, protože v okamžiku, kdy jsme měnili vedení SÚKLu, tak musím se vám přiznat, že tam vznikaly velmi zajímavé projekty za stovky milionů z hlediska systémů a IT apod. Takže já si myslím, že je možná dobře, že to, že na účtech SÚKLu není tolik peněz, nebude iniciovat různé nápady, které úplně nejsou korektní, a ty peníze budou sloužit tam, kde jsou.
Já to využiji a byl jsem v té debatě k tomu vyzván, abych vás seznámil i možná v pár větách s tím klíčovým, s čím je SÚKL spojován, to znamená, že má být regulačním orgánem, který má dbát nejenom na bezpečnost léčivých přípravků, ale i na efektivní vynakládání prostředků ze zdravotního pojištění. Chci říct, že i tady se nemáme za co stydět, že nástupem nového vedení SÚKLu se věnovali méně těm projektům v oblasti informačních technologií a mnohem více tomu, co je jejich práce, to znamená regulacím, zrychleným revizím, cenám léků. Tyto kroky, které SÚKL podnikl v loňském roce, tak ročně ušetří zdravotnímu pojištění zhruba 2 miliardy korun. Takže myslím si, že i v tomto se nemáme za co stydět.
Zároveň tady chci využít této možnosti a seznámit vás s tím, že když jsem teď v poslední době mluvil s panem ředitelem Státního ústavu pro kontrolu léčiv, tak tyhle úspory už nepůjde donekonečna generovat zvláště proto, že většina léčivých přípravků je dovážena ze zahraničí, a i tam se projevuje zhruba 20% pokles kurzu české koruny. Kdyby teď SÚKL zrychlil ty revize, tak bychom se dočkali spíše zvýšených nákladů ze zdravotního pojištění. Ale myslím si, že tu práci, kterou SÚKL odvedl, odvedl správně, já jsem za to vděčen. SÚKL byl auditován v loňském roce. Je standardně kontrolován ministerstvem zdravotnictví a samozřejmě podléhá kontrolám i jiných státních orgánů.
Ještě se zmíním o té situaci, která byla v loňském roce. V loňském roce se řešila nemocnice u sv. Anny a Na Bulovce. Proč ty nemocnice skončily v tom hospodaření tak, jak skončily, na to neumím odpovědět. To byla zodpovědnost bývalých ministrů, kteří jsou zodpovědní za to, aby přímo řízené organizace negenerovaly ztráty. Já v okamžiku, kdy mám náznaky, že managementy nemocnic toto nejsou schopny zrealizovat, tak činím personální opatření, jako v minulé době jsem některá učinil. Věřím, že jak nemocnice u sv. Anny, tak Nemocnice Na Bulovce jsou po tomto kroku stabilizovány a budou dosahovat vyrovnaného hospodaření.
Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, děkuji vám za pozornost.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: senat.cz
