Klasická levice s pravicí vedly vždy spor o to, kdo je ještě potřebný. A především pak a o to, kolik si můžeme jako společnost dovolit na tuto podporu dát, aniž bychom zadlužili budoucí generace.
A také o to, aby pomoc zůstala pomocí, ne krokem k závislosti, ke ztrátě vůle pracovat a zlepšovat svůj osud. Vždy však pomoc směřovala ke slabým a potřebným
S nástupem novodobé levice však toto dělení zcela zmizelo a jsme svědky nového fenoménu, levice zapomíná na ty potřebné a hitem neomarxistů se stala podpora těch nejbohatších! O to, kolik si můžeme dovolit, se nikdo nestará, vždyť byl vynalezen deficitní rozpočet, tak dáme VŠEM a bohatým nejvíce.
Jak jinak si vysvětlit, že na drobné podnikatele a živnostníky se valí jedna represe za druhou a na dotace přes jejich obrovskou složitost a zkorumpovaný systém nedosáhnou. Přitom pro ty nejbohatší je státní dotační měšec doširoka otevřen. Nejenže stát dnes měrou vrchovatou umetá různými regulacemi a povinnostmi cestu velkým korporacím, díky nimž pomáhá dusit jejich malou a začínající konkurenci, ale velcí a bohatí dostávají i přímou podporu ze státního rozpočtu. O míře podpory, jakou dnes dostávají od našeho státu nejbohatší nikoliv lidé, ale firmy - korporace se „vdovám a sirotkům“ ani nesní.
Jak je možné, že dotace a úlevy pro podnikatelské subjekty (už to samotné je paradox) nejsou zastropovány celkovou částkou pro konečného příjemce a přidělujeme stamilióny?
Jak je možné, že dotace na podporu venkova nekončí v místě u místních lidí na vesnici, ale v koncernech a agrokomplexech sídlících ve velkoměstech? Skutečně Agrofert bez dotací neumí podnikat?!
Jak je možné, že jsou z našeho rozpočtu dotovány i nejbohatší a nejziskovější firmy z Evropy? Jak je možné, že firma s příjmy vyššími než náš stát – Bosh, si tomu „chudému“ státu říká ještě o dotaci!?
Často se sám sebe ptám, co je levicového na tom, že ze společného státního rozpočtu, kam svými daněmi přispívají i lidé s minimální mzdou, byly dotovány ty nejbohatší firmy a na ty chudé lidi už peníze nezbývají?
Myslím si, že je to záměr, hloupý a falešný záměr zbavit se nezávislé, samostatně myslící a podnikající střední třídy. Kdo samostatně pracuje také většinou i samostatně myslí. A volí.
Cíl nové levice je mít tady jen samé zaměstnance závislé na korporacích nebo státu a pak spolupracující korporace, kterým ještě přispějeme z toho, co sebereme těm otročícím lidem.
Ale nebojte se, on tento model není životaschopný. Nevede k růstu a prosperitě, ale k zaostávání a stagnaci, stejně jako socialismus. Země bez tvůrčí, schopné a podnikavé vrstvy nakonec skončí v poklesu životní úrovně a ještě větším rozevírání společenských nůžek. Důsledkem bude konec této levice a jejího zvráceného modelu.
K prosperitě vede jedině pracovitost, podnikavost, konkurence, svobodné podnikatelské prostředí, a proto je nutné resuscitovat myšlenky zdravě konzervativní pravice, která jediná nás vrátí ke kořenům, selskému rozumu a prosperitě!
Psáno pro blog.idnes.cz
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
