Nohavová (KSČM): Kvůli zahlcenosti soudů zůstávají děti v diagnostickém ústavu nepřiměřeně dlouho

23.02.2017 13:03

Projev na 55. schůzi sněmovny 23. února 2017 k Návrhu zákona,kterým se mění některé zákony v souvislosti s problematikou umisťování dětí s nařízenou ústavní výchovou do školských zařízení:

Nohavová (KSČM): Kvůli zahlcenosti soudů zůstávají děti v diagnostickém ústavu nepřiměřeně dlouho
Foto: psp.cz
Popisek: Poslanecká sněmovna ČR

Vážené kolegyně, vážení kolegové, důvodem předložení poslaneckého návrhu je návrat ke vztahu, který platil do konce roku 2013. Tedy kdy o umístění dítěte do konkrétního školského zařízení rozhodovaly diagnostické ústavy.

Faktickým důvodem je nezbytnost, zajistit v některých případech odbornou diagnostiku dítěte a umístit ho do zařízení, které bude odpovídat jeho potřebám. Zohlednění zájmu dítěte je v současném zákoně příliš vágně formulovaná povinnost, aby soudy hledaly potřebu provést odbornou diagnostiku. V praxi tak zhodnocení vážných poruch chování může záviset, a často i závisí, pouze na neodborném laickém odhadu pracovníků orgánů sociálně právní ochrany dětí či soudu.

Soudy specializaci v rámci jedné kategorie zařízení, jako je dětský domov, dětský domov se školou či výchovný ústav, nejsou s to vnímat. Důvodem je rovněž i přetíženost a pomalé rozhodování soudů nejen o umístění, ale i přemístění dětí. Kvůli zahlcenosti soudů děti, které jsou soudem umístěny do diagnostického ústavu, zde zůstávají nepřiměřeně dlouho. Soudy nejsou povinny zohledňovat kapacitu či naplněnost zařízení a některé to proto nedělají.

Zařízení není účastníkem řízení, nemá oficiální přístup k informacím, kolik dětí bude muset přijmout a kdy. Má-li být ústavní výchova vykonávána ve zdravotnickém zařízení či v zařízeních sociálních služeb, navrhuje se zachovat stávající režim, neboť v těchto případech neexistuje obdoba diagnostického ústavu jako odborného zařízení, které by mohlo u dětí rozhodnout o umístění či přemístění do nejvhodnějšího zařízení. Nehrozí zde tedy ani zahlcení soudu.

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Věra Kovářová, MIM byl položen dotaz

věk dožití ve zdraví

Sama zde píšete toto: ,, V roce 2017 byl obvyklý věk dožití ve zdraví u mužů 61 let a u žen 62 let.“ Jak ale tedy vysvětlíte, že vy prosazujete odchod do důchodu déle, a to třeba i o 5 a více let?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zeman (PRO): Rozdělení společnosti je dílem globalistů

12:16 Zeman (PRO): Rozdělení společnosti je dílem globalistů

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k rozdělení společnosti.