Nový ministr školství Marcel Chládek seznámil veřejnost se současným stavem našeho školství. Podle jeho ministerské studie by koncem tohoto roku mělo ze škol odejít cca 7000 kantorů, kteří nesplňují podmínky kvalifikace. Toto číslo je ve skutečnosti o mnoho vyšší, ale nezapočítávají se do něj učitelé, kteří studium již zahájili nebo podle očekávání zahájí v následujícím akademickém roce a také ti, kteří splňují věkovou výjimku. Proč tomu tak je, když učitelé měli 10 let na to, aby si kvalifikaci doplnili? Důvodů je hned několik. První důvodem je to, že u nás v Čechách (myšleno i na Moravě a ve Slezsku) se vše nechává na poslední chvíli.
Připomenu každoroční podávání daňových přiznání, výměnu řidičských průkazů atd.) To je prostě naše mentalita. Proč studovat nyní, když „ono“ se to možná nějak udělá, protože se to zatím vždy nějak udělalo. A doba výjimky se prodlužuje nebo výjimka nahrazuje výjimku. Druhým, z mého pohledu neméně závažným důvodem je systém našeho vysokoškolského pedagogického vzdělávání, který v mnoha aprobacích ani nenabízí možnost si chybějící vzdělání doplnit. Jako dnes již bývalý zástupce ředitele střední školy uvedu konkrétní příklad.
Na škole působí mladá učitelka s vysokoškolským nepedagogickým titulem Bc., která vyučuje cizí jazyk. V cizím jazyce je vzdělána a má státní jazykovou zkoušku C1 a další zahraniční jazykové certifikáty. Podle vyjádření vysokoškolských pedagogů jsou její znalosti v jazyce na úrovni C2, což je rodilý mluvčí. Ve škole je mezi studenty, a to nejen pro pedagogickou činnost, ale i činnosti volnočasové, velmi oblíbená a studenti se pod jejím vedením účastní jazykových olympiád, kde dosahují velmi dobrých výsledků. Studenti maturitních ročníků jsou na zkoušku z dospělosti připraveni tak, že nemají problém u této zkoušky obstát, což škole dává dobré jméno v porovnávání s ostatními školami stejného typu a je to i důležitá informace pro rodičovskou veřejnost. Vědoma si výjimky chtěla studovat, logicky cizí jazyk, který vyučuje. Jedním z výsledků jejího případného magisterského studia by paradoxně bylo získání zkoušky C1. Jenže problém. Studovat navazující magisterské studium nelze, neboť podle požadavků škol nemá jazykový základ ze studia bakalářského. Když by se toto dalo zajistit formou doplnění si vzdělání ve specializaci je zde další problém. V České republice není ani jedna pedagogická škola, která nabízí navazující magisterské studium v distanční formě studia. Jenže studovat v denní formě studia nemůže ani naše učitelka a nemůže si to dovolit ani škola. Tak se jí nabízí možnost udělat si jinou vysokou školu a následně pak tzv. pedagogické minimum nebo vystudovat jinou aprobaci, takovou, kterou lze udělat dálkově a tím získat požadované vzdělání, přičemž aprobaci zřejmě nevyužije. Jak se říká, vlk by se nažral a koza by zůstala celá, ale z mého pohledu jsou obě tyto možnosti špatné.
Systém našeho vysokoškolského vzdělávání v některých oblastech neodpovídá požadavkům 21. století a mnoho absolventů pouze rozšiřuje registr nezaměstnaných vysokoškoláků. Studium stále klade hlavní důraz na nesmyslné teoreticko-vědní základy předmětů a opomíjí praktičnost a využitelnost studia v praxi. A toto není problém jen pedagogických vysokých škol, ale i dalších oborů, například právních. Student má hluboký teoretický základ, ale neumí jej aplikovat do praxe.
Naše škola již dnes řeší, jak na konci tohoto roku vysvětlí svým studentům a jejich rodičům, že ze školy musela odejít tato nadějná mladá učitelka, která by studovat i chtěla, ale prostě v jejím oboru nebylo kde. Obdobné problémy bude muset řešit mnoho jiných škol po celé republice, a že to nebude řešení jednoduché, to lze očekávat. Jsou školy, zejména odborné, kde kvalifikace chybí až třetině kantorů. Ale nezoufejme, jsme v Čechách, třeba nějaká výjimka ještě bude.
Zdeněk Ondráček, poslanec PČR za KSČM
Psali jsme:
JUDr., PhDr., Zdeněk Ondráček, Ph.D.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kscm.cz
