Premiér Sobotka: S hrdostí si připomínáme odvahu, kterou prokázali Češi při odporu proti vražedné nacistické mašinerii

08.05.2016 10:09

Osmého května si připomínáme významný den nejen pro Českou republiku, ale také pro celý civilizovaný svět. V Evropě skončil válečný požár, který v ní také bohužel začal. S pietou a hrdostí si dnes připomínáme statečnost, kterou projevili Češi při ozbrojeném odporu proti vražedné nacistické mašinerii.

Premiér Sobotka: S hrdostí si připomínáme odvahu, kterou prokázali Češi při odporu proti vražedné nacistické mašinerii
Foto: Hans Štembera
Popisek: Bohuslav Sobotka

Ať již v v domácím odboji nebo na zahraničních frontách prokázali odvahu a hrdinství. Neváhali často přinést v boji za svobodu cenu nejvyšší – lidský život. Na tyto naše národní hrdiny nesmíme zapomenout a s jejich životním postojem je nutno seznamovat i nejmladší generaci. 
 
Výročí osmého května je také příležitostí poučit se na základě minulých událostí a zkušeností. Neboť, jak prohlásil filosof George Santayana „Kdo se nepoučí z minulosti, je odsouzen ji opakovat“. I proto je důležité již nikdy nedovolit, aby byla historie přepisována, příčiny dění pozměňovány a zásluhy zamlčovány tak, jak tomu bylo často v minulém režimu. Proto při každé příležitosti ctíme nejen hrdinství Čechů na všech bojových frontách, ale také zásluhy Rusů, Američanů a všech dalších národů, které se podílely na osvobození naší země a porážce nacistů a jejich spojenců a zaplatili za to krutou daň v podobě obrovských ztrát na životech. 
 
Specificky českým poučením je Mnichov, naše smutná zkušenost se zhoubným ustupováním brutálnímu a zjevnému zlu v naivní naději, že s ním lze dosáhnout nějakého politického kompromisu. Appeasement byl výrazem naprostého nepochopení agresivní podstaty nacismu a cestou, jež vedla nejen k rozbití Československa, ale která přivedla tehdejší demokracie na samou hranu porážky. Zlu nelze ustupovat, je nutno se mu aktivně bránit. 
 
Významným poučením pro naši přítomnost a budoucnost je také nebezpečí jakékoliv politické ideologie založené na uvažování v kategoriích „my a oni“. Paušální odsuzování a šíření předsudků na základě pohlaví, náboženství, politického názoru, sexuální orientace či původu vždy plodí v konečném důsledku jen zlo a násilí. Takové nenávistné dělení jsme zažili v éře nacismu, vyústilo tehdy v koncentrační tábory a vyvraždění stovek tisíc obyvatel Československa. Naším cílem, jako demokratů a humanistů, tedy musí být podpora společnosti, která je solidární, svobodná, otevřená, tolerantní, sociálně spravedlivá a ekonomicky prosperující. 
 
A je-li to potřeba, je naším úkolem také aktivní občanská obrana všech jejích demokratických hodnot bez ohledu na to, jestli jsme demokraty levicovými nebo pravicovými. Protože za vzestupem nacistické totality stála nejen lhostejnost k pronásledování „těch druhých“, ale i neschopnost demokratů se tehdejším nacistům postavit společně. 
 
Druhá světová válka je neblahou připomínkou milionů lidských obětí z řad vojáků a civilistů. Evropa byla během první poloviny dvacátého století smrtelně vyčerpána dvěma krutými světovými válkami. Nezvratitelným následkem byl pak ústup Evropy z popředí světového dění. Její místo nově nahradily dvě velmoci a bipolární svět rozdělený železnou oponou na vzájemně soupeřící bloky. I v tomto prostředí a možná především právě pod vlivem opakovaného válečného děsu, se zrodila myšlenka evropské integrace.  A s ní naděje na lepší budoucnost. Evropské státy, které spolu často stovky let řešily spory silou, se rozhodly vytvořit projekt Evropské unie. S cílem zajistit Evropě demokracii, blahobyt, stabilitu a mírové soužití. 
 
EU dává možnost řešit odlišné názory mezi jednotlivými národními státy mírovými prostředky a vyrovnat se s případnými výzvami a hrozbami společně. Je to ta nejlepší prevence proti tomu, aby se Evropa kdykoliv v budoucnu propadla do chaosu nacionalismu, konfrontace a války. I proto musí být Česká republika, s veškerou zkušeností Mnichova, prožitkem utrpení okupace i odboje proti nacismu aktivním členem Evropské unie. Nesmíme už nikdy dopustit opakování chyb minulosti, které vedly k dvěma světovým válkám. 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Kasal (ANO): Podvod na předkladatele novely. Mě žádná dohoda dvou ministrů nezajímá

23:07 Kasal (ANO): Podvod na předkladatele novely. Mě žádná dohoda dvou ministrů nezajímá

Projev na 101. schůzi Poslanecké sněmovny k návrhu poslanců Zdenky Němečkové Crkvenjaš, Toma Philipp…