Šarapatka: Jiný pohled na příčiny současné imigrantské krize

14.09.2015 9:10

Příčiny problémů s imigrací je třeba hledat především v ekonomické oblasti. Začínají v období kolonií a pokračují v době evropského poválečného hospodářského zázraku.

Šarapatka: Jiný pohled na příčiny současné imigrantské krize
Foto: archiv M. Šarapatka
Popisek: Ing. Mgr. Milan Šarapatka, Ph.D.

Není snad již pochyb o tom, že konkrétně za současnou vlnu uprchlíků směřujících do Evropy mohou především ty síly, které se podílely na destabilizaci oblastí, odkud uprchlíci odcházejí. V Libyi to byly Velká Británie s Francií, v Iráku, Afganistánu a Sýrii zase Spojené státy. Vždyť většina lidí přece nechce opustit svůj domov, pokud je k tomu války nebo jiné katastrofy nedonutí. Evropa řeší, co s uprchlíky, kteří se valí do Evropy, místo toho, aby řešila důvody, proč tito lidé ze svých zemí utíkají.

Problém imigrace je však ještě podstatně hlubší a příčinu je, dle mého názoru, třeba hledat především v ekonomické oblasti.

Polovina současného lidstva dnes žije na hranici chudoby. Kde žije tato zbídačená polovina obyvatel naší Země? Především v bývalých koloniích, které po staletí ekonomicky rabovaly koloniální mocnosti. Současně s ekonomickým využíváním celých kontinentů, způsobily však ještě něco možná horšího. Přiměly postupně místní obyvatele k tomu, aby opustily dosavadní životní hodnoty a způsob života a zasely do nich touhu snažit se vyrovnat způsobem života svým bývalým koloniálním pánům. Že tyto evropské hodnoty a způsob života na jiných kontinentech, až na výjimky, nefungují, se přesvědčujeme stále znova a znova. Proč se těmto lidem, proboha, stále snažíme vnutit naše hodnoty a názor na demokracii a třeba lidská práva a nenecháme je žít po svém?

Stejně tak později, v období poválečného evropského hospodářského boomu, Němci, Francouzi a další otevřeli své země imigrantům a vytvořili si z nich levnou pracovní sílu na podřadné práce. Francouzi pozvali do své země miliony Alžířanů, Maročanů a dalších obyvatel svých bývalých kolonií a Němci zase miliony Turků nebo Kurdů. Pouze někteří z nich ve svých nových domovech uspěli. Problém však většinou nastává až s jejich potomky, kteří díky změnám ve společnosti a hospodářství hostitelských zemí již mnoho možností na uplatnění nemají, živoří na okraji společnosti a jsou snadným cílem pro radikalizaci.

Z Bruselu, a také z Německa, z Rakouska i dalších zemí nyní stále hlasitěji slyšíme požadavky na tzv. evropskou solidaritu. Někteří se nás pokoušejí vydírat. Ale Česká republika  nebombardovala ani Libyi nebo Sýrii, ani neměla koloniální říši v Africe a ani se nepodílela na evropském hospodářském zázraku v 60. a 70 letech minulého století.

Tak proč bychom měli nyní řešit to, co jsme nezpůsobili?

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Hájek (STAN): Nejúrodnější půda se už nebude plošně měnit v parcely pro obchoďáky

4:32 Hájek (STAN): Nejúrodnější půda se už nebude plošně měnit v parcely pro obchoďáky

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k ochraně půdy.