Sehnalová (ČSSD): Evropský parlament schválil ...a členské státy ne?

24.03.2017 12:46

V poslední době se věnuje různým rozhodnutím Evropského parlamentu mnohem větší pozornost než dříve, což je dobře, ale vesměs všechny zprávy pomíjejí roli členských států.

Sehnalová (ČSSD): Evropský parlament schválil ...a členské státy ne?
Foto: sehnalova.cz
Popisek: Europoslankyně Olga Sehnalová

Bez toho to bude pořád jen neúplný příběh. V médiích se zcela ignoruje rozhodování Rady, tedy ministrů členských zemí EU. Bez souhlasu obou dvou institucí se přitom žádná směrnice či nařízení prostě nepřijme.

Dva příklady z poslední doby. Velmi diskutovaná směrnice o nabývání a držení zbraní, jejíž návrh vyvolal u veřejnosti pobouření, byla projednávána v příslušném výboru Evropského parlamentu a také v příslušných pracovních skupinách Rady, kde jsou zastoupeni experti kompetentních  ministerstev. Pozice obou institucí se výrazně lišily. Ta, kterou přijal Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, mnohem více (i když ne absolutně ve všem) reagovala na připomínky odborné veřejnosti a odstranila nejkřiklavější části návrhu.

Znění schválené Radou, tedy členskými státy, bylo v mnohém ještě striktnější a více omezující než původní návrh Evropské komise. Ví se, že své argumenty Česká republika na úrovni expertů ministerstev vnitra neprosadila a v závěrečném hlasování byl český ministr vnitra proti. To ale ještě nebyl konec schvalování. Teprve poté, co schválí své stanovisko jak Rada, tak Evropský parlament, dochází k vyjednávání mezi těmito dvěma institucemi o konečném znění. Těmto jednáním mezi institucemi se říká trialog. Na dohodu musejí být vždy dva, v tomto případě tedy Rada (vedená předsednickou zemí) a Evropský parlament. Výsledná vyjednaná dohoda o textu "zbraňové směrnice" byla oběma institucemi (v každé zvlášť) velkou většinou schválena (byť ani české ministerstvo vnitra v Radě ani čeští europoslanci v Evropském parlamentu závěrečný kompromis nepodpořili). Mediální pozornosti se ovšem těšilo jen hlasování Evropského parlamentu.

Dovolte mi uvést ještě jeden příklad. Na stejném plenárním zasedání se rovněž schvalovala dohoda mezi Evropským parlamentem a Radou o nakládání se rtutí. Dostala jsem několik reakcí občanů ohledně zákazu amalgámových plomb Evropským parlamentem. Ačkoliv nejsem členkou příslušného Výboru pro životní prostředí (a tedy neznám podrobnosti projednávání), vím, že jde o mnohem širší téma. A i zde závěrečnému hlasování v plénu Evropského parlamentu předcházela dohoda o vyjednaném kompromisu mezi pozicí Evropského parlamentu a Rady, tedy členských států. V tomto případě bylo za projednávání odpovědné Ministerstvo životního prostředí, které závěrečnou dohodu podpořilo. Přesto jsem nikde nezaznamenala jeden jediný dotaz či komentář tímto směrem, tedy komentář MŽP.

Tahle obecná neznalost rozhodovacích mechanismů je podle mne problém, protože jednak nám neumožňuje střízlivě vnímat naše možnosti, nechává veřejný prostor plný nereálných očekávání a o to větších zklamání z konečného výsledku a vcelku znemožňuje rozumnou debatu o čemkoliv. A to k naší škodě.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Tomio Okamura byl položen dotaz

Nemáte krátkou paměť?

Když se ohlédnete do naší minulosti, tak spousta lidí, včetně mužů raději emigrovala, než aby šla bojovat nebo se podřídili režimu. A myslím, že by se stejně zachovala řada lidí i teď a je to pochopitelné. Opravdu myslíte, že je to důvod k tomu ukončit podporu Ukrajině? A vy byste ty bojeschopné Ukr...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Čunek (KDU-ČSL): Kdo neobětuje minimum času a energie, tak by snad ani právo volit mít neměl

11:17 Čunek (KDU-ČSL): Kdo neobětuje minimum času a energie, tak by snad ani právo volit mít neměl

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu ke korespondenční volbě