Pravidla se vztahují na nejnebezpečnější provinění, jako je překročení nejvyšší povolené rychlosti, jízda na červenou nebo nezapnutí bezpečnostních pásů.
Evropský soudní dvůr v květnu vyhověl žalobě Evropské komise, která si stěžovala, že je tato směrnice (2011/82/EU) postavena na nesprávném právním základě policejní spolupráce (čl. 87 SFEU), který tak musí být změněn na článek týkající se dopravní bezpečnosti (čl. 91 SFEU). Účinky směrnice byly Evropským soudním dvorem zachovány do května příštího roku, což je také lhůta, kdy musí být Radou a Evropským parlamentem schválen nový právní základ směrnice.
Česká europoslankyně a členka Výboru pro dopravu a cestovní ruch Olga Sehnalová k tomu uvedla: „Změnu právního základu tohoto důležitého nástroje pro přeshraniční výměnu informací o dopravních přestupcích považuji za krok správným směrem. Evropský parlament se k článku dopravní bezpečnosti přikláněl od začátku vyjednávání, nelišila se ani pozice České republiky. Nyní je důležité projednat návrh v co nejkratším čase, aby směrnice mohla bez omezení fungovat.“
„Česká republika musí také co nejdříve dokončit proces transpozice legislativy do českého právního řádu, aby mohly být její prvky plně uplatňovány vůči zahraničním řidičům také na českých silnicích,” dodala europoslankyně. Zatímco čeští řidiči si musí již téměř rok dávat pozor na důsledné dodržování dopravních předpisů v zahraničí, řidič z ciziny, který spáchá závažný dopravní přestupek na území ČR, zatím spravedlnosti unikne. České republice chybí zřídit národní kontaktní místo pro shromažďování informací o přestupcích a plně funkční elektronický systém pro přenos těchto informací do domovského státu řidiče.
Četnost dopravních přestupků, které spáchají řidiči za hranicemi domovského státu, v Evropské unii dlouhodobě převyšuje nad těmi spáchanými doma. Řidiči v zahraničí jsou každoročně zodpovědní za až 15 % všech dopravních přestupků. Nejčastěji se jedná o překročení maximálně povolené rychlosti.
Směrnice se vztahuje na osm nejzávažnějších dopravních deliktů
a) překročení nejvyšší dovolené rychlosti;
b) nepoužití bezpečnostních pásů;
c) nezastavení na červený signál světelného signalizačního zařízení;
d) řízení vozidla pod vlivem alkoholu;
e) řízení vozidla pod vlivem drog;
f) nepoužití ochranné přilby;
g) použití zakázaného pruhu;
h) nedovolené použití mobilního telefonu nebo jiného komunikačního zařízení za jízdy.
Psali jsme:
MUDr. Olga Sehnalová, MBA
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Sehnalová - profil
