Se situací ji seznámila předsedkyně Fondu ohrožených dětí (FOD) Marie Vodičková. »Kvůli novele zákona o sociálně právní ochraně dětí jsme zde už museli zavřít jeden byt, ve všech Klokáncích po republice už dokonce 16 bytů, což je 64 míst pro děti,« uvedla. Po republice je celkem 31 Klokánků, v nichž je v současné době umístěno kolem 520 dětí. V Praze jsou dva Klokánky - druhý je ve Kbelích.
Semelová řekla, že vítá každou pomoc dětem, a Fondu ohrožených dětí proto věnuje dar ve výši deseti tisíc korun. Stejnou částku na provoz FOD, jménem Obvodního výboru KSČM Praha 1, předal tajemník pražských komunistů Viktor Pázler. Za loňský rok měl FOD rozpočet 262 milionů korun, od soukromých dárců dostal celkem asi 34 milionů.
Vodičková upozornila na to, že podle novely zákona o sociálně právní ochraně dětí, prosazené exministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem (TOP 09), může být v jednom Klokánku maximálně 28 dětí, což je problém. »Zatím máme udělenou výjimku, ta ale bude končit na Mezinárodní den dětí, tedy 1. června,« řekla. Problém je podle ní i v tom, že když je některé dítě na dlouhodobé propustce, což může být i v řádu měsíců, nemohou místo, které je v té době v Klokánku volné, obsadit jiným dítětem. Respektive: nedostanou na něj od státu finance.
Do Klokánků se dostávají i podvyživené děti
Počínaje letošním rokem (což vyplývá z nového občanského zákoníku) navíc mohou být děti v Klokánku jen půl roku. »Ministryně spravedlnosti Válková prozatím vydala stanovisko, že po půl roce může být půlroční pobyt zopakován,« řekla Vodičková, která společně s ředitelem Klokánku ve Štěrboholích Janem Vaňkem ukázala Semelové tamní byty. V jednom bytě žijí čtyři děti, včetně miminek, s jednou tetou, která tam bývá i přes noc, či s manželským párem, který je v Klokánku celoročně. Děti tam mohou mít i zvířata: ve Štěrboholích mají například šneka nebo rybičky, v jiných Klokáncích i pejsky.
Fond se potýká i s tím, že až s tříměsíčním zpožděním přicházely peníze na výplaty jeho zaměstnanců. »Bez půjček bychom to neutáhli, díky tomu bylo vše zajištěné,« řekla Vodičková. Klokánky totiž pomáhají dětem, které potřebují pomoci okamžitě. »Někdy rodiče jeví zájem a chodí za dětmi, jindy ne. Stává se, že se k nám dostanou i těžce podvyživené děti,« doplnila. Klokánek je podle ní vhodný spíš pro menší děti.
Problém v podobě přechodného pěstounství
Vodičková kritizovala systém přechodného pěstounství, kdy si pěstouni mohou vzít dítě maximálně na rok. »Berou za to kolem dvaceti tisíc korun měsíčně, a to i v případě, že na dítě jen čekají.
Takže ho mají třeba jen pár měsíců, i zbytek roku ale peníze pobírají. Zájem je především o malé děti. V takovém případě pěstouni k výplatě pobírají i mateřskou, posléze rodičovskou - až do sedmi let věku dítěte,« řekla. Dlouhodobí pěstouni od státu dostávají jen pakatel. Podle Vodičkové je svízel přechodného pěstounství hlavně v tom, že dítě k pěstounům přilne, po čase ale musí jít zase jinam…
Semelová i Vodičková se pozastavily nad tím, že přechodné pěstouny nyní prostřednictvím soukromých firem proškoluje bývalý vysoký státní úředník Miloslav Macela, který novelu na MPSV připravoval. Už tehdy Semelová i další poukazovali na možný střet zájmů, později Macelu kvůli tomu z ministerstva propustila ministryně Ludmila Müllerová. »Školení pěstounů by mělo organizovat ministerstvo, nikoli soukromé firmy,« uvedla Semelová. Slíbila, že se diskutovanými problémy bude zabývat.
zdroj: Haló noviny
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marta Semelová - profil
