Na jednání Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (FEMM) jsem v konečném hlasování zprávu poslance Tarabelly "Pokrok v rovnosti mezi muži a ženami v EU v roce 2013" nepodpořila. Ani hlasování o stovkách pozměňovacích návrhů nepřineslo zlepšení, výsledné znění je pro mne nepřijatelné.
Přestože materiál obsahoval řadu dílčích pozitivních závěrů, jako celek jsem ho nemohla aktivně podpořit. Bylo by to v rozporu s mým svědomím, ale také s obecně sdíleným přesvědčením, že tvorba a aplikace opatření v oblasti rodinné politiky, sexuálního a reprodukčního zdraví a práv v této oblasti, spolu s otázkou sexuální výchovy ve školách, by měla být plně v kompetenci členských států. Ostatně, odpovídá tomu i dosud platná rámcová pozice Evropského parlamentu.
Předložené a následně přijaté pozměňovací návrhy tuto pozici fakticky zpochybňují a narušují. Jedná se dle mého názoru o porušení zásady subsidiarity, a to navíc ve zvláště citlivé oblasti bioetiky a osobnostních práv.
Náplní výboru FEMM by měla být ochrana práv žen v zemích Evropské unie i mimo ni, politika rovných příležitostí na trhu práce a rovného zacházení na pracovišti a prosazování odstraňování všech forem násilí a diskriminace založených na rozdílu pohlaví.
Bohužel musím konstatovat, že v opravdu zásadních otázkách výbor svoji roli neplní, nesnaží se hledat konsensus pro pozitivní řešení a stává se čím dál více čistě politickým kolbištěm, na kterém se pouze snaží zviditelnit někteří jedinci. Je to veliká škoda. Pro ženy samotné, ale v důsledku i pro celou společnost.
Psali jsme:
Ing. Michaela Šojdrová
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Michaela Šojdrová - profil
