V době, kdy diskutujeme spíše o zrušení koncesionářských poplatků (nebo nahrazení příspěvkem na provoz z rozpočtu) a o důsledné kontrole nezávislosti a objektivnosti veřejnoprávních médií, která mají k nezávislosti tak daleko, že slovy mnoha kritiků „začíná skutečná svoboda tam, kde končí signál České televize“, sílí snaha dostat do rozpočtu těchto médií další peníze z kapes daňových poplatníků. A to i těch, co se na tato média nedívají nebo již dívat ani nemohou. Přidat k tomu i všechny chytré telefony pak připomíná paskvil autorského zákona, který zdaňuje každé prázdné cédéčko, flashdisk, toner nebo kopii, ačkoliv jste je třeba vůbec nemuseli použít na chráněná díla… Ostatně, Ochranný svaz autorský chce autorský poplatek za paměť v mobilech vlastně dlouhodobě také, takže se možná dočkáme dalších poplatků několikrát.
„Naše zákony jsou jako velký les, mnohému se v nich už cesta spletla; a čím hlouběji jsi do nich vlez, tím v nich méně rozhledu a světla,“ napsal český spisovatel a básník Ladislav Quis. A to ještě nevěděl, že o století později bude náš právní les hotovou džunglí a že budeme platit jako mourovatí i na základě presumpce viny. Jak se připomíná v jednom vtipu: „Poslušně hlásím, že se asi přihlásím o trest za obtěžování kolegyně. Sice jsem žádné ženě nikdy neublížil, ale přístroj na to mám…“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
