Nyní, v předvolebním období, často občan slýchává ze všech stran vzletná avšak často bezobsažná a prázdná hesla o transparentní radnici, její otevřenosti, avšak konkrétní kroky, kterými by se těchto cílů mělo dosáhnout, jsou omezeny nanejvýše na zveřejňování smluv či obecných deklarací o dostupnosti informací na internetu. Ústečtí sociální demokraté se jako jediní ve svém programu zavázali prosazovat myšlenku tzv. participativního rozpočtu, který umožňuje skutečně otevřít občanovi radnici, a to z toho důvodu, že chceme s občany tohoto města a zejména pro ně dělat politiku a umožnit občanům města Ústí nad Labem přímo se podílet na rozhodování o rozdělení části rozpočtu města formou tzv. participativního rozpočtu.
Co je participativní rozpočet?
Jedná se o zapojení občanů do rozhodování o části rozpočtu města či obce. Občané díky tzv. participativnímu rozpočtu získávají možnost se dobrovolně a přímo rozhodnout o výběru priorit a nových investic, neboť oni sami nejlépe vědí, jaké problémy jsou nejvíce palčivými v místě, kde žijí. Tento proces se již ve více než 2000 městech po celém světě stal efektivním instrumentem k posílení demokratizačního procesu rozdělování peněz z veřejných rozpočtů měst. Prostřednictvím participativního rozpočtu občané formulují prioritní oblasti rozpočtu, tvorbu konkrétních projektů, jejich výběr a následnou kontrolu i monitoring.
Co to v praxi znamená? V rozpočtu města se vyčlení určitá částka - ve volebním programu jsme se zavázali k částce 25 mil. Kč, jež budeme prosazovat, nejprve se jedná o nižší fixní částku, poté obvykle 1% rozpočtu, které po etablování participativního rozpočtu roste. Myšlenka participativního rozpočtu pochází z brazilského Porto Alegre, kde je nyní alokováno na participativní rozpočtování přibližně 20 % z rozpočtu.
Proč?
V mezivolebním obdobím se jedná o jedinečný způsob, jak z občana učinit stálého aktéra veřejné správy a umožnit mu přímo účinně ovlivňovat rozhodování v místě svého bydliště. Participativní rozpočet v sobě kombinuje jak prvky přímé demokracie, tak i prvky demokracie zastupitelské. Umožněním občanovi rozhodovat o rozpočtových prioritách a účinně kontrolovat jejich financování, se občan stává stálým aktérem veřejné správy a politiky, jenž již do politiky nevstupuje pouze jednou za čtyři roky v období voleb. Další benefit participativního rozpočtování spočívá ale i v jeho edukační či sociální dimenzi, kdy občané získávají větší pochopení pro komplexní politické problémy, eliminuje korupci, rozvíjí vztah obyvatel k městu a posiluje jeho demokratický rozvoj.
Jak to funguje?
Vzhledem ke skutečnosti, že existuje mnoho modelů particapitvního rozpočtu, nelze o žádném z nich hovořit jako o ideálním. Nicméně drtivá většina zahrnuje prvotní fázi, kdy občané definují prioritní potřeby. Tyto potřeby pak mohou být uspokojeny dvěma základními způsoby: navýšením rozpočtové kapitoly či podpořením konkrétního projektu např. oprava dětského hřiště. Následuje výběr pomocí hlasování a někde se hlasuje s tím, že občan má více hlasů, pokud se účastní přímo veřejného setkání, než kdyby hlasoval kliknutím po internetu. Po výběru vhodných projektů následuje samotná realizace, jež buď může mít na starosti radnice či přímo občané. Poslední fází je veřejná kontrola vynaložených prostředků a jejich efektivního využití. Celý proces pak probíha znovu. Samotná forma realizace participativního rozpočtu je však vždy otázkou nalezení konsenzu politiků s občany, neboť opakuji, neexistuje žádná ideální univerzálně přenosná podoba participativního rozpočtu.
Kde funguje?
Boston, Chicago, New York, San Francisco, St. Louis (USA), Londýn (Velká Británie), Belo Horizonte, Porto Allegre (Brazílie), Rosario, La Plata (Argentina), Montreal, Toronto, Vancouver (Kanada), Sevilla (Španělsko) a zhruba dalších 2000 měst v Latinské Americe, Severní Americe, Asii, Africe a Evropě. V nedávné době se myšlenka participativního rozpočtu uchytila i v Bratislavě.
U nás v Ústí to nebude fungovat. Opravdu?
Na základě vlastní zkušenosti jsem se přesvědčil, že myšlenka participativního rozpočtu je vcelku ušlechtilá a dobrá myšlenka, nicméně v českých podmínkách nereálná a neuskutečnitelná. Proč? Mezi nejčastější námitky patřilo to, že na participativní rozpočet nemáme peníze. Opravdu? Ano, město stále splácí dluh ve výši stovek milionů, nicméně dobré hospodaření primátora Ing. Víta Mandíka v posledních čtyřech ukázalo, že prostředky na to, aby občané sami mohli ovlivňovat rozpočet města, jsou. Empirické zkušenosti z celého světa poukazují na pozitivní dopad participativního rozpočtu na hospodaření obcí, měst i států. Další námitka zněla: „lidé budou hlasovat pro financování nesmyslů“. Ano, lidé možná nerozumí detailně tomu, jak se sestavuje rozpočet obce, města, nerozumění všem jednotlivým postupům a procesům, nicméně nikdo neví lépe, jak se v dané ulici, čtvrti či obci žije a jaké jsou v ní problémy. Veřejná diskuse nebezpečí plýtvání za nesmyslnosti eliminuje. Pokud se participativní rozpočet osvědčil po celém světě, proč by nemohl u nás v Ústí?
Participativní rozpočet nabízí občanům aktivní zapojení namísto brblání u piva.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Tříska - profil
