Vacková (Zelení): Sucho nám dalo pauzu, klimatickou změnu ale řešit musíme

07.09.2020 13:20

Kandidátka do olomouckého krajského zastupitelstva, učitelka Hana Vacková píše o tom, jak mají vypadat ekologická města v čase, kdy řešíme změnu klimatu.

Vacková (Zelení): Sucho nám dalo pauzu, klimatickou změnu ale řešit musíme
Foto: Zelení
Popisek: Zelení

Mám radost z letošních deštivějších měsíců, které nás dostávají alespoň na dlouhodobý srážkový průměr. Není to ale řešení sucha ani klimatické změny, to nám jen příroda dává milostivý odklad.

Sucho opět přijde a ani naše krajina, ani města nejsou připraveny. Srážky, které je dnes životně důležité zadržovat, z krajiny i města co nejrychleji odvádíme – melioracemi i kanalizační sítí. Důvody k tomu jsou historické, ale dnes již neplatné. Vodu, kterou nám příroda dosud poskytuje, potřebujeme v mnohem větší míře zachytit a využít tam, kde spadá. Pro městskou inspiraci si můžeme dojít třeba do brněnské čtvrti Nový Lískovec, kde se propojením sídlištních střech a parkového jezírka hospodaří s dešťovou vodou.

Nad jedním výborným článkem na Ekolistu.cz jsem si nedávno uvědomila, že žít ekologicky neznamená nutně žít na vesnici a provozovat tam ekofarmu. Zní to zvláštně, ale dobře postavené město je tou ekologicky nejšetrnější formou soužití velkého počtu obyvatel. Soužitím ve městech si společně zkracujeme vzdálenosti, na které se každý z nás musí přepravovat. Umožňujeme efektivnější stavbu inženýrských sítí, izolujeme si navzájem byty od zimy, a skutečnou volnou přírodu přitom necháváme na pokoji.

Ve městě je tedy potřeba podporovat všechno, co z něj dělá město krátkých vzdáleností: takové, kde si toho můžeme hodně obstarat a zařídit pěšky, na kole anebo s pohodlným využitím hromadné dopravy. Město s desítkami tisíc obyvatel nemůže být jeden velký park. Nesmí to ale být ani autopark, kde se provozu a parkování aut věnuje tolik prostoru, až se v něm paradoxně jinak než autem pohybovat nedá.

A také musíme pamatovat na všechno, co z města i za letních veder dělá prostor příjemného klimatu: zeleň, stín, voda. To nás obloukem vrací k tzv. modrozelené infrastruktuře, tedy k využití dešťové vody. Potřebujeme zasakovací plochy a propustné dlažby. Potřebujeme tůně a prohlubně, do nichž bude voda inteligentně sváděna z pevných povrchů.

Hana Vacková
učitelka Gymnázia Hejčín v Olomouci a spolupředsedkyně Zelených v Olomouckém kraji

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Věra Kovářová, MIM byl položen dotaz

věk dožití ve zdraví

Sama zde píšete toto: ,, V roce 2017 byl obvyklý věk dožití ve zdraví u mužů 61 let a u žen 62 let.“ Jak ale tedy vysvětlíte, že vy prosazujete odchod do důchodu déle, a to třeba i o 5 a více let?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Cesta odpovědné společnosti: Mýtus Ruska jako všeho schopného agresora a původce všeho zla

20:18 Cesta odpovědné společnosti: Mýtus Ruska jako všeho schopného agresora a původce všeho zla

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k rozpadu společnosti a jejích hodnot.