Valenta (KSČM): Vysokorychlostní internet do roku 2020 všem?

08.06.2015 17:15

Mezi laickou i odbornou veřejností se začíná intenzivně diskutovat podpora rozvoje vysoko a superrychlostního internetu.

Valenta (KSČM): Vysokorychlostní internet do roku 2020 všem?
Foto: ksčm
Popisek: Jiří Valenta

Ta je promítnuta do „Národního plánu rozvoje sítí nové generace“, a měla by být v ČR zrealizována do roku 2020. Vychází z cíle Evropské komise a relevantního materiálu „Digitální agenda pro Evropu“ s tím, že by měl být zajištěn všem občanům ČR, tedy nově ještě půlmilionu domácnostem, přístup k vysokorychlostnímu internetu s přenosovou rychlostí 30 Mbit/s a polovině z nich s rychlostí alespoň 100 Mbit/s.

V úzké souvislosti s ambiciózním cílem, který je u nás zakotven ve strategii „Digitální Česko 2.0“, by mělo v praxi docházet ke snižování rozdílů mezi jednotlivými regiony a následně tak nejen k zlepšování života občanů i podnikatelů, ale také ke zvýšení konkurenceschopnosti obcí a regionů.

Retrospektivně lze konstatovat, že dosavadní pokrytí území ČR internetem bylo a je doposud realizováno bez veřejné podpory a tomu také odpovídá jeho struktura a charakter. Považme, že například v některých venkovských a příhraničních oblastech má přístup k vysokorychlostnímu internetu pouze 4% obyvatel, z čehož je patrno, že zde „všemocná ruka trhu“, jako v poslední době často i jinde, jaksi selhává.

K plné objektivně dodávám, že k chvályhodné snaze dochází až poté, co stát dlouhodobě nekonal a zejména ekonomicky nemotivoval soukromé investory k vložení jejich vlastních investic do rozvoje internetového připojení, a to na území celého státu.

Nyní má dotační obnos činit nemalých 14 miliard korun a z tohoto důvodu začíná vyvolávat u oborových podnikatelů výrazné emoce.  Je ale na státu, aby zabezpečil používání vždy jen těch slušných metod a nástrojů, které poté vedou k zisku samotné dotace. Ta nemůže sloužit k podpoře úspěšnějšího podnikání, není nároková a nebude plošná. Zásadním algoritmem tohoto dotačního procesu se musí stát snaha o reálný přínos české ekonomice.

Ministerstvo průmyslu a obchodu nyní garantuje, že se zasadí o to, aby v celém projektu nedocházelo ke snahám o vytlačování malých investorů a také o to, aby investice, doposud realizované soukromým sektorem, nebyly touto podporou dotčeny. Obdobně je nutno zajistit, že dotované technologie musí být kompletně, po celou dobu udržitelnosti, fyzicky přístupné kontrolám auditních a kontrolních orgánů tak, aby se již v zárodku předcházelo rozličným hospodářským excesům, kterých je na tuto malou zemi již nepřiměřeně mnoho.

A na závěr důležitá informace pro všechny zájemce o dotaci. První výzvy jsou plánovány, podle vyjádření náměstka MPO Karla Novotného na sněmovním Podvýboru pro ICT průmysl a eGovernment, na čtvrtý kvartál tohoto roku a žádat bude možno o veřejnou podporu od jednoho do dvou set milionů korun. Obligatorním regionem se, pro první výzvy, bude rozumět padesát sedm strukturálně postižených obcí s rozšířenou působností, dle usnesení vlády č. 344/2013.

Je přirozené, že vybírány by měly být nejvýhodnější projekty, a to na základě soutěže, za předem transparentně zveřejněných pravidel a za stejných podmínek pro každého zájemce.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Koudelka (Trikolora): Tajemství Michaila Gorbačova

16:14 Koudelka (Trikolora): Tajemství Michaila Gorbačova

Recenze knihy Jánose Zolcera. Nakladatelství Slovart Praha 2023, ISBN 978-80-276-0579-8, 408 stran.