Vodička (ČSSD): Důvody nízké účasti ve volbách do Parlamentu EU

08.06.2014 22:20

V celém postkomunistickém prostoru v EU byla účast ve volbách do parlamentu EU extrémně nízká. Příčiny?

Vodička (ČSSD): Důvody nízké účasti ve volbách do Parlamentu EU
Foto: CSSD.cz
Popisek: Logo ČSSD

Nedůvěřiví občané – nízká volební účast

Postkomunistický prostor v EU, skládající se z východního Německa a východních zemí EU, má společné vlastnosti. K těm patří i podobnosti týkající se voleb - svátku demokracie - v těchto zemích, zejména notoricky nízká volební účast. To souvisí se skepsí občanů k politice.

Společnosti v postkomunistickém prostoru EU jsou hluboce poznamenány čtyřiceti lety komunistické diktatury. Lidé žili v podmínkách nepřetržité lživé propagandy. A protože pramenem těch nejpodlejších lží byla komunistická strana, bylo obyvatelstvo právě ke všemocné straně obzvláště nedůvěřivé. A nedůvěra k politickým stranám zůstává v postkomunistických společnostech ještě 24 let od revolucí extrémně vysoká, dosahuje dramatických 80 % – 98 % obyvatel (viz graf). S nedůvěrou k politickým stranám souvisí též nedůvěra k politickým institucím, jako je parlament či vláda. Jak je z grafu patrné, parlamentu věří v Rakousku 55 % občanů, v Lotyšsku 6 %. Politickým stranám věří v Rakousku 36 % občanů, v Lotyšsku 2 %. To jsou extrémní rozdíly, které ukazují, že ve vnímání demokracie se západ a východ EU od sebe zcela fundamentálně odlišují.

Nedůvěra a skepse způsobují nízkou volební účast

S nedůvěrou v politické strany a politické instituce, jako například parlament, souvisí skepse občanů ohledně možnosti ovlivňovat politické dění. Velká většina občanů České republiky, stejně jako ostatních postkomunistických zemí, je přesvědčena, že nemůže svým chováním - tedy v tomto případě voličským chováním - nic změnit.  Proto prostě nechodí k volbám. Voličská účast ve východních zemích EU a východním Německu je vždy nižší než v zavedených demokraciích Rakouska, Nizozemska a Spolkové republiky-Západ. To je způsobeno zejména nezralostí občanské společnosti, jakož i rozšířeným názorem obyvatelstva, které je po mnoha zklamáních přesvědčeno, že vládní politiku stejně neovlivní.  Toto přesvědčení pak platí tím spíše směrem k Evropskému parlamentu.

V prvních svobodných volbách po revoluci pozdravilo obyvatelstvo postkomunistických zemí nadšeně - vysokou volební účastí - svobodu volby, nabyté po dlouhém období diktatury. Voliči však byli záhy rozčarováni reálnou demokracií, která se dostavila, a sociálními otřesy, které způsobil přechod k tržnímu hospodářství. Proto v následujících volbách výrazně klesala voličská účast. Při posledních parlamentních volbách obnášela v postkomunistickém prostoru EU jen kolem 60 %, přičemž Litva (46 %) a Rumunsko (39 %) zaznamenaly negativní rekordy. Také v Polsku je nutno považovat volební účast občanů na parlamentních volbách (pravidelně pod 50 %) za nedostatečnou.

Nedůvěra v politické strany a parlamenty trvá. O to větší je pak i skepse v postkomunistickém prostoru ohledně parlamentu EU. A tak byla volební účast ve všech postkomunistických zemích EU menší než 37 %, ve většině zemí někdeš mezi 20 % a 30 %. Naše země s 18 % a Slovensko s 13 % jsou ovšem i v této skeptické, postkomunistické oblasti tentokrát smutnými rekordmany.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: cssd.cz

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Hájek (STAN): Nejúrodnější půda se už nebude plošně měnit v parcely pro obchoďáky

4:32 Hájek (STAN): Nejúrodnější půda se už nebude plošně měnit v parcely pro obchoďáky

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k ochraně půdy.