Ta byrokratická a neschopná EU dnes čelí skutečné hrozbě. Státy EU za pomoci armády, policie čelí téměř bezúspěšně tlaku migrantů na svých hranicích. Obnovují se zátarasy, hraniční ploty. Migranti útočí na hraniční překážky, armáda, policie brání hranice. V konečné výsledku však EU prohrává tento zápas o budoucí tvář Evropy.
Česká republika dnes čelí diktátu EU, kterým EU diktuje počty migrantů pro jednotlivé státy EU. Tímto nátlakem se EU chce zbavit zodpovědnosti za následky svého přístupu k vnitropolitické situaci v arabském světě, který stojí za dnešní migrační situací. Byla to tedy EU, která vyvolala tuto migrační vlnu do Evropy.
V důsledku migrační vlnu z muslimského světa, zapomíná Evropa na miliony běženců, migrantů z neklidné Ukrajiny, tedy také ze státu zmítaného občanskou válkou. V tomto konfliktu vedle mnoha tisícových obětí, zničených měst, vesnic, přichází zprávy o propadu ekonomiky, k nárůstu nezaměstnanosti.
V důsledku této situace hledá pomoc v zahraničí přes milion běženců, jak v Ruské federaci, tak i v dalších zemí Evropy. Také Česká republika poskytla útočiště tisícům občanům z Ukrajiny. Media přináší stále zprávy o nepolevujícím napětí nedaleko našich hranic. Ukrajina dnes není bezpečnou zemí, zejména nárůst nacionalismu, ale i protiruských nálad, vyvolává obavy o naše krajany.
Proto téměř svatou povinností vlády České republiky, je ochrana životů našich krajanů na Ukrajině. Již před rokem první naši krajané z Ukrajiny přijali naši nabídku k přesídlení do vlasti jejich předků. Jejich přílet za účasti prezidenta ČR jsme s dojetím sledovali. Slzy při české hymně byly poděkováním všem, kterým nebyl lhostejný jejich osud. Loni jsme učinili první krok k jejich záchraně.
Při nedávné návštěvě a jednání představitelů českých krajanů z Ukrajiny v Praze, byla předána další žádost o urychlené řešení dalšího přesídlení několika set našich krajanů do své pravlasti. Naši krajané si naši pomoc zaslouží, splácíme jim náš letitý dluh. Vláda ČR by měla jednat rychle, vstřícně a velkoryse.
Připomínáme těm neznalým historie, že to byli naši krajané, kteří stáli u vzniku Československa v roce 1918. Byli to krajané kteří se zbraní v ruce zakládali naše legie. Jak ty ve Franci, tak i na Ukrajině, či v Rusku. Také v době druhé světové války naši krajané, zejména Volyňští Češi, hromadně vstupovali do 1.československého armádního sboru v SSSR. Tvořili tam podstatnou část našeho vojska. Přes 10.000 našich krajanů se podílelo na osvobození naší vlasti. Tisíce jejich hrobů lemuje tuto bojovou cestu. Mnozí krajané po osvobození Československa vyslechli také výzvu vlasti a pomohli osídlit pohraničí po odsunu sudetských Němců. Vedle krajanů z rumunského Banátu, Chorvatska, Srbska, byli to především naši krajané z Ukrajiny.
Nepřicházejí s nářkem, ani s nataženou rukou, ale ani s prosíkem, je tomu právě naopak, to my krajanům vděčíme za mnohé. Splácíme jim jen náš starý dluh.
Česká vláda při diktátu EU musí jednat rychle, vystoupit v EU rázně ve prospěch našich krajanů.
Přemysl Votava
NS – LEV 21
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
