Zahradník (ODS): Vzpomeňte si, jaké bylo ovzduší, zamořené řeky a odpadky na konci vlády komunistů

3. 3. 2016 16:15

Projev na 42. schůzi poslanecké sněmovny 3. března 2016 ke Zprávě o životním prostředí České republiky v roce 2014:

Zahradník (ODS): Vzpomeňte si, jaké bylo ovzduší, zamořené řeky a odpadky na konci vlády komunistů
Foto: ods.cz
Popisek: Jan Zahradník z ODS

chtěl bych se vyjádřit k této zprávě o životním prostředí za rok 2014 z pozice představitele opoziční Občanské demokratické strany. Pan ministr i pan zpravodaj poměrně podrobně seznámili plénum sněmovny se strukturou té zprávy. Tady si myslím, že není potřeba něco dodávat. Je to tradiční osnova, tradiční schéma, do kterého jsou vkládána nová aktuální data, která za daný rok byla nashromážděna.

Tady nemám žádnou velkou výhradu, snad jedině takovou, že stále čekám, kdy vyprší ten čas a konečně bude ve zprávě o životním prostředí za daný rok také pojednáno podrobně o stavu životního prostředí, např. v Národním parku Šumava, což se pořád neděje. Asi ten interval, který tam je vymezený, je stále nějak prodlužován, nebo je moc dlouhý.

Musím říci, že na výboru jsem podpořil zprávu a diskusi. Celkem jsem dostal patřičné odpovědi. Tady bych chtěl jednu věc zmínit. A tou věcí je, že bych chtěl upozornit na hlavní sdělení té zprávy, kterým je věta, že stav životního prostředí nebyl v roce 2014 vyhovující. Já chápu argumenty, které pan ministr a hlavně pan zpravodaj tady předložili, že je to tak asi půl na půl, některá kritéria se zlepšují, jiná se malinko zhoršují, ale tvrdit, že stav životního prostředí není vyhovující, to myslím, že je velké zahrávání si s realitou.

Vzpomeňte si, jaké bylo životní prostředí, jaký byl jeho stav na konci vlády komunistů. Ovzduší, které se ve městech nedalo dýchat, zamořené, znečištěné řeky. Odpadky, které nikdo neřešil. A tady si myslím, že došlo k obrovskému zlepšení a celkem můžeme být spokojeni s tím, jak se životní prostředí vyvíjí. Je možné, že tato věta bude znít pro některé ekologické nevládní organizace jako rajská hudba. Prostě když životní prostředí není vyhovující, je tady obrovské pole, obrovský prostor pro jeho neustálé zlepšování, pro neustálý tlak na to, aby docházelo k tzv. jeho zlepšení.

Ovzduší a klima. Včera jsme tady mluvili velmi dlouho o zákonu na ochranu ovzduší a o jeho určitých aspektech, mj. také i o tom, jak v jeho rámci chce ministerstvo prolomit domovní svobodu. Je tady vodní hospodářství jako z vody. Mluvíme o problému s vodou. Zaznamenali jsme nárůst sucha a problémy, které z toho vycházejí. Myslím, že tady také ekologové nejsou přímo přáteli tomu řešení, řešit tu situaci. Veškeré nápady na to, jak akumulovat vodu v krajině, narážejí právě na jejich odpor, ať už je to odpor k budování přirozených nádrží na Šumavě a jejich obnově, anebo ať už je to jejich odpor k budování nebo chránění území pro případné nádrže, které by v okamžiku, kdy nastane masivní sucho, mohli vodu u nás zadržovat.

Kapitola příroda. Celkem tady je uvedeno, kolik bylo všech možných soustav chráněno. Opět tady budou mít ekologové možnost, včetně ekologů v Evropské komisi, navyšovat rozlohu soustavy Natura 2000. Tady je napsáno, že je pomocí soustavy Natura chráněno téměř 21 % celkové rozlohy. To je obrovská rozloha, a myslím si, že na celém území je významně blokována možnost rozvoje a různých rozvojových aktivit, ať už obecních, nebo podnikatelských.

Vyjádření k lesům. Tady se samozřejmě mluví o lesích hospodářských, ale samozřejmě ve zprávě, jak už jsem řekl, se zapomíná na lesy v chráněném Národním parku Šumava, které dostávají velmi významné rány.

Půda a krajina. Pan kolega Nekl zmínil pokračující proces fragmentace krajiny dopravou. Já si myslím, že jsme svědky i toho, že dochází naopak k řešení těchto problémů v rámci pozemkových úprav, které bych chtěl významně ocenit, dochází k scelování určitých územních celků, řešení dostupnosti, aniž by byl porušen přírodní charakter těchto území. Čili jsou budovány cesty, které zpřístupní pozemky, ale které nenaruší danou strukturu krajiny.

Zemědělství, tady myslím, že zmínka tady je na místě.

Průmysl a energetika, no, opět budou mít ekologičtí aktivisté možnost, jak zlepšovat naše životní prostředí, které je, jak říkáte, nevyhovující, tím, že budou zvyšovat, budou tlačit na stálé zvyšování limitů, které omezují konkurenceschopnost našeho průmyslu.

Doprava. Jsme svědky obrovského negativního vlivu, který má novela zákona o posuzování vlivu na životní prostředí, tedy EIA, na to, co se u nás v současné době může stavět. A nemůže se stavět skoro nic. Všechny EIA, které byly schváleny před rokem 2004, jsou zpochybněny, a dopravní stavby, na které byly vystaveny, vlastně se nehýbou z místa. I toto je třeba zmínit jako negativní vliv fundamentální snahy chránit přírodu, kterou zejména představují ekologické neziskové organizace.

Odpady a materiálové toky. Chystá se nový zákon o odpadech, který významně zpřísní limity. Evropská unie plánuje zavedení oběhového hospodářství, které dále bude limity na nakládání s odpady velmi významně zpřísňovat. Navíc my jsme v některých aspektech sami na sebe přísnější, nežli jak od nás Evropská unie vyžaduje, zatímco ten unijní návrh počítá s možností skládkovat 10 % možného odpadu, my jsme si od roku 2024 stanovili zákaz skládkování.

Ano, řeknete možná, budeme ty odpady spalovat. Ale uvědomte si, že nemáme kapacitu spaloven dostatečnou, a jakoukoli novou spalovnu budeme chtít postavit, tak její prosazovatelé, kteří ji budou chtít jako podnikatelský záměr stavět, narazí na takřka obrovskou gigantickou bariéru právě zákona o posuzování vlivu na životní prostředí, který to všechno může na dlouho zastavit a znemožnit.

Otázka financování, tady samozřejmě se to financování snižuje. V Státním fondu životního prostředí jsem svědky toho, že se rozpočty snižují. Je při tom vždycky trochu argumentováno tím, že se přece stav životního prostředí zlepšuje, takže spotřeba financí na jeho udržování je stále nižší. To mi trochu nejde dohromady. Tady se vyjadřuji kriticky.

Mám ještě jednu takovou drobnou připomínku, a tou je, že tady pořád píšete o parních elektrárnách. Přitom jaderné elektrárny mezi ně nepočítáte. Jaderná elektrárna, jak všichni víme, je parní elektrárna, kde se akorát pára vyrábí ne tak, že se tam spaluje uhlí, ale že se tam topí jadernou reakcí. Tak si to příště, prosím vás, nějak opravte.

Doporučil jsem našemu klubu, abychom hlasovali kladně pro vzetí na vědomí.

A teď bych se chtěl ještě vrátit k jedné věci. Asi zhruba před rokem, když jsme tuto zprávu projednávali za rok 2013, tak jsem navrhl a upozornil na to, zdali by nebylo možné pokračovat nebo vrátit se k tradici vydávání zpráv o životním prostředí za jednotlivé kraje.

To se nakonec podařilo do novely zákona 123/1998 Sb., která byla v loňském roce schválena. Právě ministerstvu byla stanovena povinnost tyto zprávy vydávat. A tedy ministerstvo zase poprvé od roku 2010 vydalo zprávy o životním prostředí v jednotlivých krajích. A tady musím, i když jsem tady panem ministrem brán jako významný kritik jeho ministerstva a jeho osobně jako předkladatele návrhu, tady musím ministerstvo pochválit, poděkovat mu za to, za tuto aktivitu. Zprávy o životním prostředí v jednotlivých krajích jsou nové, přinášejí novou strukturu. Nejsou to pouze a jenom vytržená data ze zprávy o životním prostředí ČR, jsou zde mezikrajová srovnání, ať už z hlediska ekonomického dopadu nebo i z hlediska samotných údajů a dat, týkajících se životního prostředí. Takže tady bych si dovolil vyslovit ministerstvu a panu ministrovi uznání a poděkování. Čili my budeme hlasovat kladně v případě vzetí na vědomí a za zprávy o životním prostředí v krajích ministerstvu děkuji. Děkuji za pozornost.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Bebarová Rujbrová: Počet petic narostl o více než sto procent

14:39 Bebarová Rujbrová: Počet petic narostl o více než sto procent

Projev na 53. schůzi sněmovny 8. prosince 2016 ke Zprávě o peticích přijatých Poslaneckou sněmovnou …