Připadá mi, že otázka zdraví je přitom až někde na posledním místě. To, že platíme miliardy peněz na celý zdravotnický kolos, neukazuje, že bychom byli zdravější. Kdyby byl národ zdravý, zdravotnický systém by skoro nepotřeboval, farmacie však bujní, i trh s léčivy, a ztrácí se v nich velká část našeho důchodu. Můžeme ale pozorovat, že za peníze se tak úplně zdraví koupit nedá.
Je chybou, když bereme otázku zdraví jako investici nebo finanční projekt. Můžeme zvýšit výdaje o milión nebo deset, nebo využít fond EU, ale nedáme tím lidem štěstí. Pokud budou žít ve znečištěném, nemocném prostředí a nezdravým životním stylem, jíst škodlivé potraviny a žít v rozporu s přírodním řádem, těžko budou své chyby napravovat penězi a většími platbami.
Proto také těžiště zelené politiky spočívá na úplně jiných hodnotách a prioritách. Otázka zdraví a nemocnosti je nerozlučně spjatá s ekologickou otázkou, se spotřebitelstvím, stravováním, výrobou potravin, chovem zvířat i péčí o krajinu. Pokud nebereme tyto a další faktory v úvahu, skončíme u pohledu na člověka jakožto pacienta, zákazníka farmaceutické firmy, jemuž za peníz prodáme chemikálii, která mu na chvíli uleví. Pro skutečné zdraví, ale musíme zajistit více.
Naše zdraví jednoznačně souvisí s kvalitou vzduchu, vody, půdy, obecně prostředí, které si musíme chránit a dbát na jejich čistotu. Nevyvratitelně také souvisí s kvalitou potravin, které spotřebováváme. Proto je důležité mít informace o tom, co jíme, tedy např. značení a inf. o původu, složení atd. Nejvíce pro své zdraví můžeme udělat vyhýbáním se potravinám obsahujícím umělé látky, aditiva, škodlivé chemikálie, GMO atd., seznam je bohužel velmi dlouhý.
Prospěšnější jsou výrobky z domácí produkce a od menších výrobců, spíše než z velkochovů a daleké ciziny. Výrobky z GMO jsou zde přitom největší hrozbou, u nichž si nikdo v současnosti nemůže být jist, co způsobí za roky a desetiletí užívání. Kvalita produkce a spotřeby potravin, které jíme, je primárním hlediskem správné politiky namířené ke zdraví.
V zájmu zachování přirozeného a zdravého prostředí - a tím i našeho zdraví - musíme všemi silami a za každou cenu ochraňovat to, co je pro nás klíčové, a to je naše krajina, lesy, louky, vodní zdroje, život v nich, t.j. mít na zřeteli péči o krajinu. Kdybychom snížili znečištění a znečišťování našeho prostředí, v němž žijeme, dýcháme, pohybujeme se, jistě by se výrazně snížila nemocnost obyvatelstva.
Svůj díl by přinesl také šetrnější chov zvířat, a ještě více jeho omezení a šíření vegetariánského stravování, které má samo prospěšné účinky. Vědomé stravování, zodpovědné spotřebitelství a zdravý životní styl v čistém prostředí bez stresujících faktorů by měly plně stačit ke zdraví a nepotřebě nemocenského průmyslu.
Když budeme více dbát na prevenci, a ne jen řešit akutní důsledky našeho špatného žití, ušetříme si spoustu bolesti a utrpení. Když si přestaneme zhoršovat svůj zdravotní stav neustálou produkcí a kontaminací prostředí umělými chemickými látkami, bude to také znatelně lepší.
Kdyby byli lidé zdraví a nepotřebovali farmacii, přišlo by jistě mnoho lidí o práci. Zaměstnanost zdravotníků a finanční příjmy podle mne ale nejsou důvod k tomu, neusilovat o zdravý, silný a šťastný národ. Proto říkám: Raději více zdraví než více zdravotnictví.
Ing. Ladislav Zelinka
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
