Ve středu a čtvrtek budou mít členové volebního (mediálního) výboru Poslanecké sněmovny práce nad hlavu. Budou se konat veřejná slyšení všech uchazečů o kandidaturu do rad veřejnoprávních médií. Především jde o Českou televizi, v jejíž radě chybí dokonce šest lidí. V posledním zhruba roce minulého volebního období nedošlo k dovolení ani jednoho člena Rady ČT, protože opozice tehdy proces blokovala až do voleb.
Vyeskaluje nová situace kolem Donbasu do konfliktu evropského formátu?Anketa
Jak bude probíhat výběr kandidátů nyní, a zda se vůbec plénum sněmovny k finální volbě nových radních České televize dostane, těžko říct. Bude prý záležet hlavně na tom, jak dopadne první kolo výběru v rámci sněmovního volebního výboru. Tam projdou uchazeči sítem a plénum dostane na výběr z užšího počtu kandidátů.
Volební výbor čekají náročné dny. V rámci veřejných slyšení se mu dorazí během dvou dnů představit neuvěřitelných 63 uchazečů. Devět z nich kandiduje do Rady Českého rozhlasu, zbylých 54 se uchází o šest prázdných míst v Radě České televize.
Na seznamu z části najdeme jména těch, kteří již dříve funkci radních vykonávali a teď by chtěli pokračovat. Stejně tak spisek uchazečů obsahuje i známá jména, která se neúspěšně pokouší kandidovat dlouhodobě. Pár jmen však překvapit může. Například Karolína Rezková. Samotné jméno vám pravděpodobně nic neřekne.
Zajímavější je, že Rezková je asistentkou poslankyně vládního hnutí STAN Lucie Potůčkové. Je to k dohledání nejen na webu sněmovny, ale Rezková to prý sama uvádí v životopisu, který má volební výbor k dispozici. Zákon to sice nezakazuje, ale praxe, kdy kandidáti byli svázáni s konkrétními stranami, byla v minulém volebním období terčem ostré opoziční kritiky.
Nelibě to nesou mnozí současní opoziční poslanci, což nám potvrdily zdroje v Poslanecké sněmovně. “Je to tak a nejde jen o tu paní Rezkovou, byť je to vážně neskutečné. Na jednu stranu pořád opakují, jak musí být dohled nad ČT nestranný a radní by neměli být politicky činní a pak tam chtějí vyslat vlastní asistentku. Neskutečné. Nikdo na to ani nepípne, protože oni jsou ti správní demokrati a mohou si dělat cokoliv,” konstatuje důvěryhodný zdroj ze sněmovních kuloárů. Ten je dobře obeznámený i s rozložením sil a náladou před volbou nových radních.
Fotogalerie: - Zeman ve sněmovně k rozpočtu
“Původně se zdálo, že nová vládní koalice udělá totéž, co ta předchozí, že se bude chtít s opozicí dohodnout, většinu nových radních vybere sama a třetinu pomůže zvolit opozici. Tak tomu dřív bylo. Respektovala se vládní většina, zároveň nedocházalo k potlačování demokratické opozice. Teď už nejspíš neplatí vůbec nic. Pětikoalice řekla, že žádné dohody nebudou, protože chtějí všechno pro sebe. Ztratili veškeré zábrany. Nejenže odmítají přenechat aspoň jednoho dva radní opozici, ale nemůžou se pořádně domluvit ani mezi sebou.”
Pokud by prý vládní většina chtěla na plénu sněmovny skutečně naplnit hrozby, že “nenechá” opozici jednoho nového radního ČT, k finální volbě by vůbec nemuselo dojít. “Dohoda ještě není, ale je téměř jisté, že v takovém případě bude volba zablokována. Oni to tak dělali skoro rok Babišově vládě, tak zakusí vlastní medicínu. Prostě kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá,” konstatuje zdroj PL z Poslanecké sněmovny.
Do budoucna by se teoreticky mohl radikálně změnit i samotný způsob volby nových radních veřejnoprávních médií. Navrhují to senátoři, kteří by do výběru kandidátů rádi nejen mluvili, ale přímo se na něm z části podíleli. Senát by například přímo volil polovinu členů Rady ČT. Novela zákona, který připravila skupina senátorů, by také zásadním způsobem omezila možnost občanů navrhovat do Rady ČT, Českého rozhlasu a ČTK své kandidáty.
Psali jsme:
Senátoři totiž chtějí, aby nominace už nemohly podávat veškeré občanské spolky, ale jen ty “významné”. Organizace by například musela fungovat aspoň 10 let, působit ve více krajích. Doteď byla praxe taková, že kromě spolků spojených s televizní a filmovou branží navrhovaly kandidáty do Rady ČT i různé zájmové spolky napříč republikou, které často působí právě v jediném kraji. Podle kritiků této senátní novely by změna zúžila pravomoc nominovat radní pouze užšímu okruhu velkých celostátních neziskovek. Novelu prý pro senátory kompletně sepsala nezisková organizace Rekonstrukce státu.
Šance na to, aby novela, která také zvyšuje koncesionářské poplatky, prošla Poslaneckou sněmovnou, je v tuto chvíli dost malá. Důvod? Podle zjištění redakce ze sněmovních kuloárů by se poslanci neradi zbavovali části svých pravomocí ve prospěch Senátu. Roli vůbec nemusí hrát, že většinu v obou komorách má vládní koalice. V tomto ohledu by snaha o revoluční změnu v kontrole veřejnoprávních médií mohla narazit na soupeření o rozdělení pravomocí mezi poslanci a senátory. Kromě toho výrazná část poslanců odmítá zvyšovat koncesionářské poplatky v době, kdy lidé mají problém zaplatit účty za elektřinu a rostou ceny prakticky všeho.
Novela ještě ani nepřistála ve sněmovně, tudíž její možné projednání je hudba budoucnosti. Návrh prý momentálně leží na Úřadu vlády a spekuluje se, že ho bude chtít premiér Fiala přepracovat.
Kdo všechno chce aktuálně do Rady ČT? Svůj dřívější mandát by rád obhájil bývalý aktivní radní Zdeněk Šarapatka, který proslul ostrými výpady na adresu prezidenta Miloše Zemana. Do rady je nominována i aktivistka Monika MacDonagh-Pajerová, sestra známé zelené expolitičky Kateřiny Jacques, konzultant bývalého šéfa volebního výboru Stanislava Berkovce Jan Vaculík, Eliška Kaplický Fuchsová, katolický kněz Zbigniew Czendlik či bývalá známá postava komunistické žurnalistiky Milan Rokytka.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
