Ing. Miloslava Vostrá

  • KSČM
  • Braškov
  • zastupitelka obce
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 1,93. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

26.10.2010 18:13:09

Kroky vlády vedou k arbitrážím proti ČR

Kroky vlády vedou k arbitrážím proti ČR

Řeč na 7. schůzi Poslanecké sněmovny PČR k zákonu o státní podpoře stavebního spoření.

Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, vážený pane ministře financí, kterého teď nevidím, kolegyně a kolegové.

Bedlivě jsem naslouchala slovům pana ministra, když zde uváděl vládní novelu zákona o stavebním spoření. Hovořil jasně, hovořil zvučně, řekl toho opravdu mnoho. Ale otázkou je, zda řekl vše. Myslím si, že ne. A nepodezřívám ho z toho, že by to nevěděl. Spíš se zřejmě zahleděl úzce na fiskální problematiku.

Koalice má tady v Parlamentu, v Poslanecké sněmovně většinu a tak se vcelku zdá, že nedbá slov finančního klasika Jeana Colberta, někdejšího proslulého francouzského ministra financí ve druhé polovině sedmnáctého století, který měl jedná zásadu, a to - cituji: Vymáhat daně znamená škubat husu tak, abychom získali co nejvíce peří s co nejmenším přičiněním (křičením?). Snad proto zastával svoji funkci dlouhých osmnáct let, možná to bude inspirace i pro naše ministry financí.

Ale k meritu věci, a to ke stavebnímu spoření. Zaznělo zde, že pro většinu účastníků je stavební spoření spíše výhodným, státem podporovaným spořícím produktem, kdy po splnění minimální doby spoření, tedy pět či šest let, je možné využít úspory k jakémukoliv účelu, tedy nikoliv pouze k financování bytových potřeb. Tento systém tedy neslouží primárně k zajištění bytových potřeb, ale především jako produkt střednědobého či dlouhodobého spoření, jež v současné době přináší nadstandardní zhodnocení. Stavební spoření tak neplní svoji roli především v tom, že část naspořených peněz není do bydlení investována.

Pak samozřejmě se nabízí otázka, zda daleko užitečnější než omezování státního příspěvku by nebylo to, kdyby vláda přijala motivační programy nejen pro občany, ale i pro stavební spořitelny s tím, že našetřené peníze vkladatelů by do bydlení skutečně šly, například i na výstavbu nájemních bytů. Vláda by měla ocenit samotný fakt, že lidé místo utrácení peněz vytvářejí finanční rezervu, kterou hodlají investovat do bydlení, ať již na stavbu či rekonstrukci bytu. Zhruba deset procent z těchto úspor věnují i na studium svých dětí, ale to jistě není nic nežádoucího, zejména když jen malá část úspor ze stavebního spoření je užita v jiných druzích spotřeby.

Měli bychom - ne, neměli bychom spíš přejít i jednu závažnou skutečnost, a totiž že existují v systému stavebního spoření tak zvané bonusové smlouvy. Ty mají klienti, které stavební spořitelny hlavně do roku 2003 lákaly na lepší úrok, když se zřeknou práva na úvěr a naspoří určitou částku. Pokud totiž projde legislativou vládní návrh na reformu stavebního spoření, zdaní se jim úrokové bonusy za celé období spoření. U starých smluv může srážka dělat tak i několik tisíc. Toto úrokové zvýhodnění stavební spořitelny klientům připisují až po ukončení smlouvy. Pod nové zdanění tak spadnou i úrokové bonusy ze všech předchozích let. A bonusových smluv je u nás asi tři čtvrtě milionu, což je patnáct procent z celkových 4,9 milionu smluv.

V důvodové zprávě k tisku 116 sama vláda uvádí, že - cituji: Při zdanění státního příspěvku se jedná o tak zvanou nepravou retroaktivitu, která je v demokratickém státě přípustným řešením. Návrhem zákona je však dotčena ústavní zásada ochrany oprávněného očekávání v rámci již existujících právních vztahů. V tomto ohledu jsou dotčena ustanovení směřující k dosažení deklarovaného účelu ústavně konformní.

No proč ne, i toto je možné. K tomu je ovšem nutno dodat, že zde hrozí i určité riziko arbitráží. Mateřské společnosti stavebních spořitelen mohou zvažovat zahájení arbitrážních sporů proti naší republice podle dohod o podpoře a ochraně investic. Tyto dohody obsahují ustanovení o řádném a spravedlivém zacházení, jehož prvkem je ochrana tak zvaného legitimního očekávání.

Je velice pravděpodobné, že kroky navrhované vládou by utlumily celý systém stavebního spoření, protože stavební spořitelny by zřejmě musely významně omezit poskytování překlenovacích úvěrů, nemohly by už konkurovat svými překlenovacími úvěry s nulovou akontací hypotečním úvěrům. A pokud k takovému útlumu dojde, stavební spořitelny budou muset zřejmě chybějící finanční zdroje poptávat na finančním trhu. Je totiž pravděpodobné, že mnozí klienti své úložky u nich stáhnou, respektive neobnoví. A to by znamenalo velký problém. Systém stavebního spoření potřebuje spořící klienty, kteří nechtějí v budoucnu úvěr ze stavebního spoření. Z jejich peněz stavební spořitelna půjčky poskytuje. V Česku nyní stavební spořitelny potřebují zhruba šest spořících přátelských klientů na jednoho klienta s úvěrem. Zmíněné poptávání chybějících finančních zdrojů na finančním trhu potom může znamenat konkurenci pro stát, který na tomto trhu umisťuje své dluhopisy, a tedy i tlak na zvýšení komerčních úrokových sazeb. To by se samozřejmě negativně dotklo i náročnosti státní dluhové obsluhy.

Celkový objem vkladů u stavebních spořitelen činí přibližně čtyři sta miliard korun, z toho u smluv uzavřených do konce roku 2003 je to 314 miliard. Celkem 244 miliard stavební spořitelny půjčily klientům a přibližně sto miliard mají investovaných do státních dluhopisů a přibližně čtyřicet miliard v hypotečních zástavních listech. Nelze vyloučit, dokonce je to velmi pravděpodobné, že zásah do státní podpory by tak neohrozil jen přibližně těch tři sta miliard vkladů, ale též oblast dluhopisů a hypotečních zástavních listů, ze kterých by stavební spořitelny musely postupně stáhnout své investice.

A nabízí se tedy otázka, zda možné škody pro stát nejsou navrhovanými vládními kroky větší než nabízené přínosy.

A na závěr ještě jednu věc, kterou jsem měla říct v úvodu - nejsem ve střetu zájmu.

Děkuji.
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama