doc. PhDr. Miroslav Grebeníček, CSc.

  • KSČM
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 3,84. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

Dotaz

31.12.2014 11:58:13 - bartošekmartin

Havel prezidentem

Hodně se teď řeší, jak je možné že i komunisté podpořili na prezidenta Havla? Máte proto nějaké vysvětlení či dokonce nějaké bližší informace? Děkuji za odpověď a přeji hodně štěstí do nového roku

Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.

Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)

Odpověď

20.01.2015 14:18:50 - doc. PhDr. Miroslav Grebeníček, CSc.
Nebyl jsem v tehdejším parlamentu a tedy jsem Václava Havla nevolil. Možná ti, kdo jej volili, podlehli jeho slibům, že zachová věrnost Československé socialistické republice, a jeho ujišťování, že nechce zavádět kapitalismus, že nepřipustí nezaměstnanost a že ani nechce restituovat konfiskované rodinné majetky, z nich část byla znárodněna na základě dekretů prezidenta republiky z roku 1945. A někteří jej jistě volili proto, že věřili jeho ujišťování, že mu jde o lidská práva a o rozpuštění vojenských paktů i o mír pro všechny. Byli jistě i tací, které přesvědčil k volbě Marián Čalfa, který se obracel jako komunista s Václavem Havlem úzce spolupracující s úpěnlivou žádostí o podporu Havla na všechny poslance členy KSČ ve Federálním shromáždění. Nemohu samozřejmě vyloučit, jak to někteří od počátku interpretovali, že byli i tací poslanci, které tenkrát k té volbě přivedl nátlak a hrozby zvnějšku. Byl velmi silný tlak lidí kolem Václava Havla na to, aby byl Václav Havel volen ve stylu jednotné kandidátky, aby v té volbě nebyli žádní další kandidáti. A některá média pak dávala poslancům důrazně najevo, že by volba Václava Havla neměla být záležitostí svobodného a volného rozhodování, ale že by mělo jít o volbu manifestační, jednotnou, médii kontrolovanou. Takže výsledkem bylo, pokud vím, že Federální shromáždění volilo jednotně, a Václav Havel složil slib věrnosti Československé socialistické republice bez jakékoli sebemenší výhrady. Já se do parlamentu dostal až později, v době, kdy nově zvolený prezident začal ustupovat od obhajoby lidských práv pro všechny a vlastně od všeho, co občanům, poslancům a republice před svou volbou slíbil. O něčem jistě nemohl rozhodovat sám, ale jeho následná podpora stran a lidí, kteří tunelovali republiku, jeho protežování přátel a naproti tomu lhostejnost k obětem budování kapitalismu i jeho nekritická a bezvýhradná podpora agresí Spojených států a NATO, volání po "humanitárním" bombardování Bělehradu byly jeho vlastním rozhodnutím. To vše ale ti, kdo jej volili v roce 1989 prezidentem republiky, nemohli z jeho předvolebních projevů plných slibů o republice prosperující a sociálně spravedlivé a o světě bez agresivních vojenských paktů ani v nejmenším předpokládat.