Ať kůň chlastá sám, navrhl kníže. A Fischerová řekla, že se nestará o hospodářství

Zajímavé však byly i náhodně odposlechnuté diskuze studentů. Většina se shodovala, že nejslabším článkem mezi diskutéry byla Táňa Fischerová, která si nevěděla příliš rady s otázkami obrany či armády a zaskočila studenty i stanoviskem, že kdyby byla prezidentkou, na zahraniční cesty by s sebou žádné podnikatele nebrala. Věří prý podnikatelům, že se dokáží domluvit sami. „Není prezidentovým úkolem starat se o ekonomiku,“ konstatovala Fischerová, čímž, jak se později ukázalo, vyvolala u některých studentů minimálně rozpaky.

Ostatní kandidáti by podnikatele s sebou brali

Všichni další přítomní kandidáti se shodli, že prezident jako vůdčí osobnost by měl podnikatelům pouze otevřít dveře. „Dovést koně k vodě, ať chlastají sami,“ upřesnil s aristokratickou delikátností Karel Schwarzenberg.

Miloš Zeman k tomuto tématu poznamenal, že by s sebou vzal jen úspěšné podnikatele, protože když někdo bankrotuje doma, zahraniční cesta to nejspíš nespraví.

„Bral jsem podnikatele s sebou jako místopředseda Senátu a budu je brát, budu-li prezidentem,“ prohlásil Přemysl Sobotka. Konstatoval, že úkolem politika není byznys dělat, ale otevírat dveře seriózním firmám.

Moderátor připomněl kandidátům, že s úřadem hlavy státu získávají zároveň hodnost vrchního velitele ozbrojených sil České republiky, a jak tedy armádu vnímají. Jan Fischer konstatoval, že „každý si ručí za obranu své země sám“, dodal ale, že článek 5 statutu NATO počítá s pomocí členskému státu, kdyby byl napaden.

Může být živelnou pohromou i špatná vláda?

„Armáda patří k symbolům země,“ je přesvědčen Přemysl Sobotka, který zároveň připomněl, jak důležitá je armáda v případě živelných pohrom. Karel Schwarzenberg k tomu dodal, že v případě živelných pohrom, jako jsou povodně, je nasazení armády přijatelné. Na jiné vnitřní záležitosti, jako hromadné havárie a podobné věci, by ale armádu nenasazoval. „A zemětřesení jsou u nás poměrně vzácná,“ dodal. To si nenechal ujít Miloš Zeman. „Je otázka, zda špatná vláda není živelnou pohromou,“ podotkl svým osobitým způsobem. Dodal ale, že podle něj by měla naše armáda přejít od tanků k bezpilotním letounům.

Podle Jiřího Dienstbiera naše armáda už nikdy nebude schopna sama ochránit naši zem, je proto nutná spolupráce v rámci Evropské unie. Byl by ale pro její nasazení jak při živelných pohromách, tak v případě humanitární pomoci. Když se moderátor zeptal Jiřího Dienstbiera, jak bude jednat s armádou, odpověděl kandidát bezelstně: „Konstruktivně“.

Po Vondrovi už v armádních financích rezervy nejsou

Podle Táni Fischerové selháváme v obraně proto, že nevíme, co chceme. Když prý budeme vědět, co chceme, budeme vědět, i jak zreformovat obranu. Konkrétněji to ale nedokázala specifikovat. „Ještě jsem nebyla prezidentkou,“ usmála se.

To Karel Schwarzenberg řekl, že armádní rozpočty se dostávají na hranici únosnosti, a že můžeme poděkovat ministru obrany Alexandru Vondrovi (ten právě toho dne rezignoval), že to zvládl. „Rezervy ale už nejsou,“ vyslal jednoznačný signál do budoucna stávající ministr zahraničí.

Přestaňte s tím solárním šílenstvím!

V případě energetické bezpečnosti se debata točila především kolem Temelína. Podle očekávání se proti jaderné energii postavila Táňa Fischerová, která je dlouhodobou odpůrkyní jádra. Připomněla, že dokonce v tak bezkorupční zemi, jako je Finsko, se stavba jaderné elektrárny protáhla o několik let. „Víte, co to udělá v našem korupčním prostředí?“ varovala. Navíc, jak dodala, nemáme ani jaderná úložiště. „Už je na čase skončit s tím solárním šílenstvím,“ kontroval Miloš Zeman. Prý by se ti, co ho propagují, měli nad sebou zamyslet. Dodal, že navíc máme zásobníky na energii, které snižují závislost na kterémkoliv zdroji.

Jiří Dienstbier se sice také vyslovil pro diverzifikaci zdrojů, sází ale spíše na chytré technologie, které vyžadují menší zdroje. Jan Fischer se konkrétnímu stanovisku vyhnul prohlášením, že je na rozhodnutí vlády posoudit i geopolitické okolnosti. Karel Schwarzenberg řekl, že v energetické bezpečnosti jsme plně odkázáni na evropskou spolupráci, v ČEZu však chce ponechat většinový podíl českého státu. „Jsem proti dogmatické privatizaci,“ prohlásil.

Řečtí důchodci „spadli“ z 50 na 39 tisíc korun, drtil Zeman Helény

Debata se nemohla vyhnout ani Řecku, které je ve svém ekonomickém stavu ohrožením pro celou eurozónu. Zatímco Jiří Dienstbier vidí největší problém Řecka v neschopnosti vybírat daně, ale jeho odchod z eurozóny by považoval za katastrofu, Miloš Zeman upozornil, že Řecko není elitním členem EU, protože, mimo jiné, zfalšovalo údaje, nezbytné pro vstup do eurozóny. „Průměrný starobní důchod v Řecku byl 50 tisíc korun a nyní byl zkrácen na „pouhých“ 39 tisíc korun,“ upozornil Zeman, který je zároveň přesvědčen, že eurozóně by se odchodem Řecka ulevilo.

Ministr Schwarzenberg je přesvědčen, že i když je EU společenstvím solidarity, neměli bychom podporovat nezodpovědnost. Táňa Fischerová by zavedla institut státního bankrotu. „Já za tím vidím lidi, ne toky peněz,“ konstatovala. Upozornila, že banky lidem půjčovaly, i když věděly, že nemají schopnost splácet. Přemysl Sobotka je přesvědčen, že odchod Řecka bude s postupem času stále dražší. Připomněl také dříve bankrotující Argentinu, která se vymanila ze sevření MMF a dnes má šestiprocentní růst HDP. Podle Jana Fischera se Řecko nemělo vůbec do eurozóny přijímat. „Je to nákaza jižních zemí,“ dodal.

Na vyznamenání se kandidáti neshodli

Poslední otázku položila Jeho Magnificence rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl. Chtěl po kandidátech vědět, jaké hodnoty by chtěli oceňovat vyznamenáním?

„Nejsem si jistý, jestli si zrovna říkáte o vyznamenání,“ šťouchnul si do rektora Jiří Dienstbier. Miloš Zeman by uděloval vyznamenání až od 60 let věku. „Tehdy, kdy už je za těmi lidmi vidět práce,“ konstatoval. Neoceňoval by prý ovšem žvanily, působící ve společenských vědách (debatu garantovala Fakulta sociálních věd UK).

Zemanův věkový limit se ovšem nelíbil Karlu Schwarzenbergovi. Vyznamenávaný by měl být odměněn včas. „Nečekat, až se sotva dobelhá pro to vyznamenání,“ dodal. Podotkl také, že dobrý grant má přednost před metálem. Jan Fischer se vyjádřil, že by nechtěl žádné věkové limity, že by možná těch vyznamenání mohlo být více, a že by uvítal vyšší procento žen.

Studenti nečtou průzkumy veřejného mínění, Fischer řadě z nich nesednul

Z hloučků diskutujících studentů po ukončení debaty zaznívala různá jména a různé kombinace. Nejčastěji to byla ten večer jména Přemysla Sobotky, Miloše Zemana a Karla Schwarzenberga. Poslední sice studentům imponoval smyslem pro humor i nadhledem, ale až příliš často znělo konstatování, že je už za zenitem. Občas se ozvalo také jméno Jiřího Dienstbiera.

Kdo studenty příliš neoslovil, byl překvapivě Jan Fischer. Jestliže neznalost armádní či technické problematiky u Táni Fischerové vyvolávala spíše shovívavý úsměv, zejména, jak se zdálo, u mužské části studentstva, pak umírněné odpovědi Jana Fischera některé studenty spíše podráždily. „Celým svým zjevem jako by říkal, volte mě, já jsem přece hodný a rozumný, a to neberu,“ říkal jeden ze studentů za souhlasného pokyvování ostatních v hloučku. „Nic za ním není, jen nikomu nevadí,“ mávnul rukou student v debatě se zpravodajem deníku ParlamentníListy.cz.

Účastníci panelu seděli tak, že na jednom konci byl Jiří Dienstbier, a na druhém Jan Fischer. Jako první odpovídal Jan Fischer a končil Jiří Dienstbier. Někteří studenti se ale pozastavovali nad tím, že po dvou třetinách debaty se pořadí otočilo, takže finalistou každé odpovědi až do konce debaty byl Jan Fischer. Někteří studenti vyjadřovali přesvědčení, že v předchozích debatách kandidátů bylo střídání odpovědí vyřešeno spravedlivěji.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.