Restituce začínají: Německý řád chce hrad Bouzov a tisíce hektarů

07.02.2013 20:42

Řád německých rytířů hodlá požádat o navracení tisíců hektarů půdy na základě Zákona o vyrovnání státu s církvemi. Podle toho, zda se řádu podaří nalézt všechny potřebné dokumenty, bude žádat i o navrácení hradu Bouzov, který řádu prý patřil. Zástupci řádu zdůrazňují, že se na jejich případ nevztahují Benešovy dekrety, k faktické konfiskaci majetku prý došlo až po únoru 1948. Zprávu přináší server iDnes.cz.

Restituce začínají: Německý řád chce hrad Bouzov a tisíce hektarů
Foto: hns
Popisek: Církevní restituce, ilustrační koláž

Majetek měl Řád německých rytířů především na Moravě. V roce 1939 ho ale zabavili nacisté, a po válce na něj byla uvalena národní správa, se kterou řád vyjádřil souhlas. Tento stav trval do roku 1951. Zástupci řádu tvrdí, že se alespoň o některé majetky úspěšně se státem soudily ještě po roce 1948, pročež by dnes mohly využít církevních restitucí a požadovat navrácení majetku. Rytíři mají pro své stanovisko i podklady.

Máme důkaz

"V roce 1994 a 1997 nám dal pražský soud za pravdu s tím, že se na řád nevztahují Benešovy dekrety číslo 12 a 108. Nyní máme důkaz toho, že konfiskační nařízení vydaná v Moravskoslezském kraji jsou neplatná. Náš majetek nemohl být zkonfiskován podle Benešových dekretů," uvedl sekretář řádu pro Čechy, Moravu a Slezsko Robert Rác.

Rytíři se státem soudili o majetky na Opavsku a Bruntálsku a podle všeho úspěšně. Rác tvrdí, že soud v roce 1950 zrušil konfiskaci majetku, kterou provedlo tehdejší ministerstvo zemědělství, takže na tyto majetky nelze uplatňovat tzv. Benešovy dekrety.

Představitelé řádu chtějí získat majetek k dalšímu financování své činnosti na Moravě. Provozují zdravotnické i sociální služby a chtěli by je poskytovat českým občanům i poté, co stát přestane církve finančně podporovat. Právě kvůli tomu žádá o půdu. Pokud budou rytíři v první fázi úspěšní, nevylučují, že zažádají i o navrácení hradu Bouzov.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: mp

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

"K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

21:05 "K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

ROZHOVOR Marketing může sloužit k boji o moc. Vydatně mu v tom pomáhají moderní technologie. Díky je…