Škromach: Dienstbier jako dobrý prezident? Ať ho vychvalují jiní

Vedení celostátní ČSSD vyzvalo vedení středočeské sociální demokracie, aby přijalo politickou odpovědnost a odstoupilo. Krajský výkonný výbor zase vyzval Radu kraje, aby rovněž převzala odpovědnost a rezignovala. Jak se na to díváte? Měla by podle vás odstoupit i Rada kraje jako v uvozovkách Rathova vláda?

Zásadní je, že by si tito politici měli říct o potvrzení mandátu. Jiná věc je, jestli stávající členové KVV či Rady kraje budou potvrzeni. Ale radní by měli požádat zastupitelstvo a členové KVV Krajskou konferenci ČSSD o to, aby zastupitelstvo či krajská konference obnovily mandát stávajícím zástupcům v těchto orgánech, nebo provedly případné změny. Z hlediska rozložení sil neočekávám, že by tam došlo k nějakým revolučním změnám. Navíc, pokud jde o kraj, tak máme pár měsíců před volbami, takže nějaké revoluce se tam zřejmě odehrávat nebudou.

Další věc je pak sestavení kandidátky pro krajské volby a tam by se měla projevit stávající situace a vazby na nejužší skupinu Davida Ratha. Ale je to politická odpovědnost vedení kraje. Myslím si, že ten postup, který se stává trošku netransparentním a pro lidi nečitelným, může ČSSD poškodit právě v krajských volbách ve Středočeském kraji.

Čili Rada kraje by měla podle vás znovu zastupitelstvo požádat o důvěru?

Jednoznačně. Stejné věci požadujeme po centrální vládě, takže stejně by se měli chovat i naši představitelé a nevidím v tom nic mimořádného. Pouze by si potvrdili svou legitimitu tím, že by znovu získali důvěru zastupitelstva.

Myslíte si, že celostátní vedení ČSSD řeší aféru Rath dostatečně, aby nepoškodila stranu? V jednom rozhovoru jste řekl, že by měli vyvodit odpovědnost ti, kteří podporovali Ratha a byli Rathem podporováni.

Je třeba vzít do úvahy situaci, kdy vedení kraje si výrazně posilovalo pozice v místních organizacích a tam ta situace nebyla vždy přehledná, proto budou i určité návrhy na přeregistraci členské základny a některé změny, protože se ukazuje, že i tam byl určitý problém. Není nic tajného, že já osobně jsem nikdy nebyl příznivcem Davida Ratha, spíše naopak. Považoval jsem ho za jakýsi cizí element v ČSSD z hlediska programového směřování a podobně. V každé politické straně jsou ale jednotlivé názorové proudy a skupiny, které se podporují, a David Rath byl součástí jedné z nich. Nechci tedy nyní účelově využívat té situace, kterou bych ani neočekával, že se někdy stane.

Oblast kriminalizace politiky, která v posledních letech nastala, je velmi špatná. Zde je třeba oddělit věcnou stránku, která se týká toho, že tady je obvinění z úplatku a dalších trestných činů, a stránku politickou, kdy bude využíván tento případ jako jakýsi bič na sociální demokracii v předvolební kampani. Celé to navíc vyvolává pochybnosti o účelovosti načasování celého toho případu do období těsně před volbami a za situace, kdy se zdaleka tak razantně neřeší mnohem závažnější kauzy, které se týkají dnešní vládní koalice. To ale neomlouvá dnes již bývalé sociální demokraty, kteří se chovali takovým rizikovým způsobem.

Šlo by tedy podle vás říci, že se sice nějaký trestný čin stal, ale někdo se speciálně soustředil na Davida Ratha jako na sociálního demokrata? Nevidíte tam také možné nesrovnalosti týkající se toho, že kauzu dostalo státní zastupitelství v Ústeckém kraji a že na Ratha byla nasazena masivně odposlouchávací technika?

To si úplně nemyslím. Pohled může být různý. To se nakonec ukáže u soudu a budou přístupné relevantní informace, nejen útržky, které jsou účelově pouštěny do médií. Nelze nyní tedy jasně odlišit, co je fakt a co je domněnka. Když se jedná o případ poslance či senátora, tak si myslím, že bude policie postupovat tak, aby nemohla být napadána. Ještě bych dodal, že z hlediska toho, co odehrávalo, tak si myslím, že by bylo úplně nejlepší imunitu zrušit zcela. Mohli bychom se tak vyhnout tomu, aby poslance vedla do sněmovny ozbrojená eskorta. To není důstojné Poslanecké sněmovny.

David Rath řekl ve sněmovně, že bezpečnostní opatření v souvislosti s jeho osobou byly, jako by tam vezli Hannibala kanibala...

Je fakt, že to působilo jakýmsi pompézním dojmem. Ostatně celá ta mediální prezentace je snaha vytvářet jakýsi symbol ve vztahu k politikům a sociální demokracii ve smyslu určitého nálepkování. To poznamenalo i tuto situaci, která byla doposud za polistopadovou historii nevyzkoušená. Ale je to věc orgánů činných trestním řízení, aby to posoudily.

David Rath také ve svém projevu zmínil, že se při vyšetřování objeví slovo financování politické kampaně. Váš kolega, senátor Vladimír Dryml, řekl, že kauza Rath poukázala na problém financování politických stran včetně ČSSD, ale nejenom jí. Nebojíte se, že podobné případy by mohly vyplout na povrch i v dalších krajích a zasáhnout i další strany? Není kauza Rath pouze vrcholkem ledovce a problém je mnohem širší?

Každý takový případ bohužel vytváří nedůvěru občanů vůči systému politických stran a jejich financování, to je pochopitelné. Já jsem nepochopil ty souvislosti. Nebylo to vysvětleno. Jestli to měl mít David Rath na svou osobní kampaň, to lze těžko uhlídat. Na druhou stranu si nemyslím, že by toto byl běžný faktor a trošku nerozumím kolegovi Drymlovi, protože on často takové věci říká, ale řekl bych, že mu chybí fakta, kterými by to doložil. Je například normální, že funkcionáři jako poslanci či senátoři odvádějí příspěvky straně ze svého příjmu a nemyslím si, že by to byla nějaká velká zátěž, aby museli krást či vybírat popelnice. Zas tak špatně placeni senátoři, poslanci či krajští představitelé nejsou, aby se museli uchylovat k trestné činnosti, aby zajistili svůj příspěvek pro stranu. Systém umožňuje, aby byly strany sponzorovány fyzickými či právnickými osobami. To je veřejná transparentní záležitost, která je dostupná médiím i občanům. Čili nemyslím si, že by zde byl problém s financováním strany jako takové. Jiná otázka je, že zde může existovat problém, že někteří jednotlivci takto mohou hledat způsoby, jak získávat finance na kampaň, ale to lze těžko posoudit, pokud nejsou konkrétní údaje.

Nyní se dostaneme k prezidentské volbě. Pokud jsem správně pochopil vaše dřívější prohlášení, tak nepatříte zrovna mezi skalní fanoušky kandidatury Jiřího Dienstbiera, ale nakonec jste řekl, že toho kluka ušatýho asi volit budete. Co dokázal Jiří Dienstbier pro republiku a v čem je tak mimořádnou osobností, že by se měl stát reprezentantem a hlavou našeho státu?

To je spíše otázka na ty, kteří ho navrhovali a podporovali. Já jsem měl od počátku výhrady k tomu, že návrhy na našeho kandidáta jdou seshora, že úzké vedení strany vybralo dva kandidáty. Tady je také potřeba uvést na pravou míru jednu věc. Jan Švejnar byl napaden některými představiteli strany, že nechce být kandidátem ČSSD. Ale on to nikdy nesliboval. Když se s ním jednalo, tak se mluvilo o tom, že by byl případně nezávislým kandidátem s podporou ČSSD, což umožňovalo, aby ho potenciálně podporovaly i další politické strany či subjekty.

Já ale jako rozhodný demokrat, člověk, který vyšel z lidu a je z odborářského prostředí, si myslím, že podobné návrhy by měly pocházet zdola, z členské základny, a potom by nejvyšší stranický orgán, Ústřední výkonný výbor, z pěti až deseti návrhů vybral jednoho kandidáta. To, že možnost výběru kandidátů byla omezena rozhodnutím nejužšího vedení strany, považuji za nesprávný postup. Na druhé straně zase respektuji, že o tom demokraticky rozhodly stranické orgány a zřejmě to tak vyhovuje.

Není pak trošku paradoxní, že ODS, která má k přímé demokracii výhrady, pořádá prezidentské primárky ve stylu USA, zatímco ČSSD, která přímou demokracii podporuje, primárky nepořádá? Nebylo by vhodné, aby ČSSD v budoucnu pořádala podobné primárky?

Určitě. Pokud hovoříme o přímé volbě předsedy strany, tak stejným způsobem bychom měli dojít k nominaci kandidáta na prezidenta. To by bylo logické, protože naši kandidáti na jiné funkce vycházejí zespoda od členské základny. Mám pocit, že některé naše funkcionáře zasáhl komplex z předminulé prezidentské volby, kdy někteří představitelé ČSSD nedokázali tehdy podpořit Miloše Zemana na prezidenta a myslím si, že tato země by vypadala jinak, kdyby na Hradě byl Miloš Zeman místo Václava Klause. Myslím si, že to trauma zůstává. Je to i problém respektování usnesení stranických orgánů.

U mě je to jednoduché: bojuji za to, co si myslím, dokud nerozhodne stranický orgán. Ten rozhodl. Máme svého kandidáta, já ho respektuji. Možná, že se k tomu budeme moci ještě vrátit na podzim podle toho, jak dopadnou krajské volby. Moje idea byla, že se prezidentský kandidát měl řešit až po krajských volbách, abychom se mohli soustředit na tyto volby. Jinak v ČSSD by se stranických kandidátů našlo více. Například typickým kandidátem mohl být Milan Štěch. Prošel odbory a dnes je druhý nejvyšší ústavní činitel, ale nakonec se rozhodlo jinak. Jako kandidáta máme Jirku Dienstbiera a ten návrh respektuji.

Ale neskáčete radostí do nebes...

To máte, jako když kamarádova manželka říká: „ten můj doma nic nedělá“ a já jí říkám: „ale já jsem ho teď viděl, že luxoval“. A ona namítá: „no, luxoval, luxoval, ale neluxoval rád.“ (smích) Nebo podobně, jako když byla minulá prezidentská volba na Hradě, tak mi taky někteří kolegové říkali: „ale ty pro toho Švejnara tu ruku zvedáš málo“ a já jim řekl: „no ale zvedám, tak po mě nechtějte, abych musel překročit míru loajality straně“.