Se zlou se potázal senátor a prezidentský kandidát Tomio Okamura, když se na svém blogu na iDNES.cz vyjádřil ke komunismu. Poukázal přitom na kariéristy z dob normalizace, kteří jen převlékli kabát a objevují se v polistopadových vládách nebo dokonce kandidují na prezidenta. Připomněl však původní podstatu komunismu ve smyslu komun či komunardy v revoluční Paříži v 19. století.
Strhl tím však na sebe lavinu odsuzujících reakcí na sociálních sítích. Podle některých se názorově úplně „odkopal“, podle jiných se zbláznil, nebo vůbec neví, o čem mluví. Je obviňován z populismu nejhrubšího ražení a z toho, že chce být stravitelný pro levici. A co by prý říkal tomu, kdyby mu jeho výnosné podnikání soudruzi znárodnili a jeho samotného vyhnali bez jakéhokoli majetku třeba do pohraničí.
Inkriminovaný blog Tomia Okamury ZDE
Pragmatik, který není zastáncem žádné ideologie
„Já bych žádným jeho projevům ani blogujícím, ani veřejným nepřisuzoval žádnou dramatickou důležitost. Pan Okamura je pragmatik, který se projevuje vždy tak, jak mu v danou chvíli přijde, že je to užitečné. Není zastánce žádné ideologie a zjevně se neprojevil nikdy ani jako dramatický konzervativec, ani jako dramatický liberál, natož socialista. Proto bych výlevy tohoto typu nepřeceňoval a bral bych je jen jako momentální nápad pana Okamury, který na sebe potřebuje upozornit, a to se mu povedlo,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Petr Žantovský.
Psali jsme:
Následné útoky na Tomia Okamuru nepovažuje za překvapení vzhledem k hysterii, která se tu po krajských volbách strhla. „Když sleduji jakákoli média, nepřestávám se divit. Kdybych tu dlouho nebyl, tak bych nutně nabyl dojmu, že tady došlo ke komunistickému puči, že se vrátil rok 1948 a že tu zavládnou stalinisté a že se tady budou otvírat koncentrační tábory pro nepřátele rudé ideologie,“ pozastavuje se Petr Žantovský nad atmosférou vyvolanou sdělovacími prostředky.
Komunismus je utopie, která vždy skončila v krvi
Přitom měli komunisté v krajských volbách jen trošku lepší volební výsledek než jindy, ale ten vynikl ve světle slabých volebních výsledků pravicových stran. „Jestliže to někdo v médiích interpretuje jako rudý převrat, tak nečetl žádnou učebnici dějepisu a nic o tom neví. Je to jen účelové strašení, které nemá žádný politický ani jiný obsah. Domníval jsem se, že po dvaceti letech už v našich médiích budou seriózní a vzdělaní novináři, ale zjišťuji, že tomu tak není,“ dodává Petr Žantovský.
Tomio Okamura
Okamurova obhajoba komunistické ideologie by podle politického komentátora Karla Hvížďaly neměla nikoho zaskočit. „Už před časem jsem napsal jeden blog, kde jsem upozorňoval, že pan Okamura je nevypočitatelný, a tohle to jenom potvrzuje,“ říká pro ParlamentníListy.cz Karel Hvížďala, jenž odmítá i původní podstatu komunismu a komun coby společenství svobodných a rovnoprávných lidí. „Stejně to je utopie, která vždy skončila v krvi,“ dodává.
Na podporu od KSČM je senátor až třetí v řadě
Svými názory zveřejněnými v nejnovějším blogu by senátor Okamura mohl před prezidentskou volbou oslovit levicové voliče. „Mám dojem, že pan Okamura loví hlasy, kde se dá, kde cítí, že by mohl být docela zajímavý rezervoár voličů. Ale nemyslím si, že by mohl být chápaný za levicového kandidáta. Může posbírat hlasy jak v pravé, tak levé části politického spektra,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz politolog Lukáš Jelínek.
Nemyslí si ale, že by to měl být právě Tomio Okamura, jemuž by vyjádřila podporu KSČM, která vlastního kandidáta pro volbu nenominovala. „Než se komunisté vyjádří, koho budou podporovat, tak budou chtít slyšet názor z očí do očí a nenechají se opít jen nějakými blogy. Diskuse s těmi, kdo se budou ucházet o jejich podporu, bude velmi zevrubná a nebude stačit jen nějaké prvoplánové podlézání. Jemu dávám v konkurenci s Dienstbierem a Zemanem nejmenší šanci, že by mu komunisté vyjádřili podporu,“ prohlašuje Lukáš Jelínek.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
