"Otázku, zda veřejný zájem převáží nad právem na ochranu soukromí, je zapotřebí zkoumat v každém konkrétním případě," uvedla mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Palečková s tím, že se bude následně posuzovat účel.způsob a účinek zveřejnění. O tom, zda měl novinář právo informace zveřejnit, rozhodne v závěru soud.
Jaké informace by pak podle novely zákona mohli novináři zveřejňovat? Podle Palečkové by do sféry veřejného zájmu spadaly například záznamy odposlechů, z nichž by vyplývalo, že veřejný funkcionář se dopustil trestné činnosti. Dalším příkladem by byly podrobné informace třeba o spáchání teroristického útoku na prezidenta.
O dětských obětech nepsat
Omezena by měla být i ochrana obětí trestných činů, a to v případech, „kdy je skutečně důvodná". V současnosti se totiž vztahuje třeba i na rvačky či porušení domovní svobody. Zákon však bude nadále dbát na zvýšenou ochranu soukromí v případě dětí. Ministerstvo v návrhu také výslovně upravuje, kdo může novináři udělit souhlas se zveřejněním informací o zemřelých obětech.
Náhubkový zákon vstoupil v platnost v dubnu loňského roku. Jeho hlavním smyslem byla ochrana obětí před nežádoucí medializací, při projednávání v ústavně-právním výboru sněmovny k návrhu přibyla část zakazující citace odposlechů. Média kritizovala především hrozící pětileté vězení nebo až pětimilionovou pokutu za jeho porušení. Zákon si vysloužil výtky i ze zahraničí, týkající se omezení svobody projevu.
Sněmovní ústavně-právní výbor se už před volbami shodl na tom, že umožní zveřejňovat informace o účastnících trestního řízení, pokud by to bylo ve veřejném zájmu. Na tom se poté shodla i koalice. Dosavadní pokusy náhubkový zákon změkčit ale vyzněly do ztracena.
Čtěte také:
Foto: Zbyněk Pecák
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pas
