„Je to v těch případech, kdy zaměstnavatel ví, že je to on, kdo má zaplatit nemocenskou a pracovník ho má bokem. V tu chvíli chce vědět, co se v době takzvané nemoci děje. Většinou se děje to, že ten člověk pracuje na něčem úplně jiném, někde jinde a tímto způsobem si získává placený čas," uvedl Kameník v rozhovoru pro Český rozhlas (ČRo).
Podle něj ale sledování nefunguje ve velkých městech: „Většinou se dobře provádí na venkově, kde jsou třeba výrobní podniky, do kterých lidé musejí dojíždět. Tam má ta kontrola i jiný efekt, protože se dá dohledat, co se děje dál. Spíš se to tedy aplikuje mimo velké aglomerace."
Do bytu je nechtějí pustit
Jitka Hejduková ze Svazu průmyslu a dopravy uvedla, že nejčastěji mají kontroloři problém s adresou a s tím, aby je lidi do bytu vůbec pustili.
„Dost často se zaměstnanci při kontrole vymlouvají a to, že spali či užívali nějaké léky. Dalším problémem je vyznačení režimu vycházek ze strany lékařů. Dosti často to tam není přesně specifikováno," vysvětlila Hejduková.
Jenže různé detektivní a bezpečnostní firmy jsou čím dál dražší. Podle rozhlasu si společnosti začaly najímat bezpečnostní agentury pro nemocné asi před třemi lety - tedy když začali zaměstnavatelé platit náhradu mzdy. „Teď se ale ukázalo, že bezpečnostní agentury jsou pro firmy drahé a málo efektivní," dodal k tomu ČRo s tím, že na řadu čím dál více přichází opět Česká správa sociálního zabezpečení.
Čtěte také:
- Úřednice z ČSSZ zřejmě tunelovala. Obohatila se o 10 milionů
- Krákora (ČSSD): Vládní útok na dlouhodobě nemocné je nepřípustný
- Nemocný Vondra vyfocen na procházce. Grilování se vyhnul
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: olb
