Usnesení sněmovny je tvrdší než vládní pozice
"Zdůrazňuji, že rámcová pozice zcela jasně odmítá myšlenku konsolidace základu daně a variantu volitelnosti přistoupení k projektu ze strany společností, nebrání se však technické expertní diskusi k jednotlivým parametrům myšlenky společných pravidel pro stanovení jednotného základu daně, která byla po zveřejnění návrhu Evropské komise zahájena v pracovních skupinách Rady. V návaznosti na to si Česká republika vyhrazuje v navrhované rámcové pozici právo také tuto část návrhu směrnice po pečlivém vyhodnocení detailní expertní diskuse případně odmítnout," řekl při projednávání ve sněmovně ministr práce Jaromír Drábek z TOP 09.
více:
Ministr Drábek: Zavedení společného základu daně je administrativní zjednodušení
Usnesení evropského výboru sněmovny přijatého plénem Poslanecké sněmovny je ale tvrdší: "Výbor pro evropské záležitosti (respektive Poslanecká sněmovna) považuje za vhodné, aby vláda ČR při projednávání návrhu CCCTB v orgánech Rady prezentovala nepřijatelnost společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob pro Českou republiku;...doporučuje vládě ČR nepodporovat kroky, které by vedly k harmonizaci v oblasti výpočtu daně z příjmů právnických osob; je názoru, že předložený návrh směrnice je v rozporu s principem subsidiarity."
Předseda Výboru pro evropské záležitosti Jan Bauer se obává, že CCCTB je první vypuštěný balónek, který směřuje k budoucí harmonizaci daňové sazby a k budoucí politické, ale i měnové unii.
více: Bauer (ODS): EU chce zasahovat do naší daňové autonomie
Snad bude Kalousek respektovat vůli sněmovny
"Doufám, že ministr financí Miroslav Kalousek bude za každou cenu respektovat vůli sněmovny a návrh na konsolidovaný základ daně bude na ECOFINu vetovat. V minulosti se totiž stávalo, že někteří čeští zástupci v Evropské unii říkali: byli jsme proti, ale byli jsme sami, nechtěli jsme ale blokovat konsensus, a tak jsme byli nakonec pro. Doufám, že to takhle nedopadne," řekl ParlamentnímListům.cz europoslanec ODS Ivo Strejček.
V Evropské komisi se tato snaha objevuje zhruba od roku 2002 v pracovních variantách, návrh se vždy setkával s odporem některých členských států, což se ještě posílilo po roce 2004 přistoupením nových členských států. Česko, zejména po roce 2006, bylo vždy odpůrcem tohoto projektu.
První krok ke společné evropské dani
„Osobně celý vývoj sleduji od roku 2004, kdy jsem se stal v Evropském parlamentu členem výboru pro ekonomiku a monetární záležitosti ECON. Jednotný konsolidovaný základ daně právnických osob je jedním ze skrytých nástrojů harmonizace přímých daní. Vzhledem k tomu, že EU, respektive Evropská komise nemůže harmonizovat sazby přímých daní a vzhledem k tomu, že si tyto sazby členské státy poměrně úzkostlivě hájí, přistoupila k prosazení návrhu harmonizace daňového základu," vysvětlil Strejček.
„Vzhledem k současným pohybům uvnitř eurozóny je skoro jisté, že CCCTB jako jeden z nástrojů fiskální unie, bude, pokud bude přijat, průlomovým krokem k harmonizaci přímých daní a jejich správě na nadnárodní úrovni. Kdyby národní státy přišly o možnost kontrolovat přímé daně, nerozhodovaly by již vlastně o ničem. I poslední zbytky suverenity by byly dány na oltář Bruselu," obává se Strejček.
Daňová konkurence škodí, míní levice
Člen Rozpočtového výboru sněmovny Jiří Dolejš z KSČM ale návrh Bruselu hájí. Podle něho usnesení sněmovny i vládní pozice jsou euroskeptické. „Nejde o žádnou harmonizaci daní, ale daňového základu," řekl ParlamentnímListům.cz Dolejš. Ten se ale domnívá, že by určitá harmonizace daní byla pozitivní, protože takzvanou daňovou konkurenci považuje za škodlivou. Podle něho by společná pravidla zjednodušily podnikání evropských firem.
více: Dolejš (KSČM): Sýček Klaus o fiskální unii
Podobně místopředseda Rozpočtového výboru Jiří Paroubek z ČSSD podporuje Komisi. „Je potřeba o tom začít jednat, má to sovu logiku," míní Paroubek. „Vítám snahu Evropské komise snižovat administrativní náklady zaměstnavatele, nicméně tato snaha nesmí snižovat daňovou suverenitu členských států," řekla k tomu redakci členka výboru Helena Langšádlová z TOP 09. Její stranický kolega z výboru František Laudát je jasně proti směrnici.
Omezení národní suverenity
„Směrnice by výrazně omezila jeden z principů národní suverenity, tedy právo státu určovat si daně. Vnímám to jako první krok k evropské dani. Negativní názor na konsolidaci daňových základů s námi sdílí i další státy - vážné výhrady zaznívají z Velké Británie, Polska, Irska a dalších zemi. Souhlasím proto s usnesením Výboru pro evropské záležitosti," řekl redakci člen Výboru pro evropské záležitosti Viktor Paggio.
„Jsem proti sjednocování daňového základu, protože jednotlivé ekonomiky jsou jinak výkonné, každá majiné sociální dávky," řekl redakci předseda sněmovní Rozpočtového výboru Pavel Suchánek. „Můj postoj k tomu je jednoznačně negativní. Daňová politika je a musí zůstat v kompetenci národních vlád," míní podobně člen rozpočtového výboru Pavel Bém.
Trojský kůň Bruselu
„Já bych považoval za naprosto nešťastné nechat se vylákat k debatě k jakoby samostatnému konsolidovanému základu daně. Poté, co selhal pokus o jednotnou sazbu daně právnických osob v EU, je to formát konsolidovaného základu daně, kterým se pokouší bruselská administrativa cynicky vylákat ekonomiky do nastražené pasti a obejít národní vlády a parlamenty v jejich pravomocech. Konsolidovaný základ daně může mít fatální důsledky pro státní suverenitu České republiky, jaké nedozírné a nedopočitatelné následky může mít pro suverénní fiskální politiku schopnost nadnárodních firem optimalizovat si daňový základ v českém daňovém prostředí," varuje místopředseda Rozpočtového výboru Michal Doktor z ODS.
„Je to trojský kůň Bruselu k tomu, aby sám začal vybírat daně. Protože bude-li toto prosazeno, tak už nebudou národní parlamenty rozhodovat o odpočitatelných položkách a o tom, co má být či nemá být základem daně. Čili EU by se zde prolomila zadními vrátky do toho, jak si státy určují daně. A pokud by byl zaveden tento základ, není již problém následně vytvořit celoevropskou jednotnou sazbu. Bez tohoto základu to nejde. Základ je nezbytným mezikrokem k tomu, aby státy již nemohly určovat výši svých daní," dodal pro Parlamentnílisty.cz Doktor, který doufá, že ministr financí se bude řídit usnesením sněmovny.
Stát může přijít o příjmy
Nadnárodní firmy by mohly obcházet národní daňové mechanismy a stát by tak mohl přicházet o inkaso daně. CCCTB je tedy daňovou harmonizací, která se vlomí do národních daňových jurisdikcí zadními dveřmi.
Firma působící v několika členských státech EU naráz (například Volkswagen, banky) si pravděpodobně "odsaje" část výnosů ze svých dcer (Škoda Mladá Boleslav) do místa daňové rezidentury matky. Česká republika tak může přijít o významnou část daňových příjmů.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
