Většina Čechů si díky tomu, že letos červencové svátky vyšly na úterý a středu, prodloužila volno díky spojení s víkendem místo dvou až na pět dnů. Jen málokdo si však uvědomuje původní význam liturgických svátků připomínající příchod slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje a výročí upálení Jana Husa. Většina Čechů je vidí právě pouze jako možnost prodloužit si volno. A to je prý škoda.
-
Více o tématu církev najdete ZDE
"Myslím, že pro většinu lidí jsou svátky jen dalším volným dnem, nemají pro ně hlubší význam," sdělil pro ParlamentníListy.cz farář Zbigniew Czendlik. Češi podle něho potřebují čas na to, aby svátky začali vnímat i v historickém kontextu.
Podobný názor sdílí i jmenovec svatého Cyrila, bývalý šéf lidovců Cyril Svoboda. "Jsou to velké dny našich dějin, na to se často zapomíná. Co se týče jejich oslav, máme se co učit," uvedl pro ParlamentníListy.cz. Chybou Čechů podle něho je zejména skutečnost, že svátky neumí nebo nechtějí slavit veřejně. Navíc si prý neuvědomují, že původně křesťanské svátky mají velký význam i pro nevěřící.
"Je to velká výzva do budoucna. Oslavy by se neměly smrsknout jen v kladení věnců a další formální akce, je důležité si uvědomit celý rozměr těchto významných dnů," dodal bývalý politik.
Cyril uctí Cyrila
On sám má důvod k oslavám hned dvojnásobný. Coby jmenovec věrozvěsta Cyrila totiž 5. července slaví i svůj vlastní svátek. "Oslavy si užiju, budu slavit vlastní jmeniny, zúčastním se určitě i bohoslužby," uvedl Svoboda.
Na dotaz redakce, zda spolu se svátkem slaví i Světový den polibků, který připadá na Den upálení Mistra Jana Husa, se bývalý šéf lidovců jen rozesmál. "O tomto svátku nic nevím," dodal. Zato další z bývalých šéfů lidovců, Jiří Čunek, Světový den polibků prý slaví prakticky pořád.
Přijimání Cyrila a Metoděje, freska v Basilice svatého Klementa, Řím:
"V normálním manželství se slaví svátek polibků každý den," uvedl pro redakci. Červencové svátky podle něho Češi sice vnímají, ale ne tak, jak by měli. "Díky komunistické deformaci dějin mají lidé o husitství pokřivenou představu," uvedl.
Významné dny české historie si připomíná také občanský demokrat Marek Benda. "Sám jedu na předvečer věrozvěstů na Velehrad, tam je slavících hodně," sdělil redakci. Povědomí "běžných" Čechů o původně liturgických svátcích si ale netroufá soudit. "Co přesně vědí průměrní Češi, to netuším. Ale lidé, se kterými se stýkám, vědí, o jaké svátky jde," uvedl.
Synovy narozeniny "přebijí" i Husa
6. července, tedy den výročí upálení Mistra Jana Husa, si Benda připomíná také. Důvod ke slavení má ale jiný než většina lidí.
"Před deseti lety se mi 6. července narodil syn, takže k oslavě je důvod," řekl ParlamentnímListům.cz poslanec. "Mistra Jana beru jako tehdy nutnou daň, ale osobně ho neslavím," dodal.
Významnost červencových svátků připomíná i biskup Václav Malý. "Cyril a Metoděj jsou spojnicí mezi Východem a Západem, byli to vzdělaní muži, mají dalekosáhlý význam i dnes, kdy se razí heslo, aby Evropa dýchala oběma plícemi, tedy východní a západní," uvedl pro ParlametníListy.cz. Inspirací pro dnešní společnost podle něho může být i osoba Jana Husa.
"Byl to zbožný muž, který se snažil poučit tehdejší společnost, na to by se nemělo zapomínat, je to stále aktuální, i když žijeme v jiné společnosti," řekl redakci biskup.
5. července si Česko připomíná příchod bratrů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Tam věrozvěsti šířící staroslověnštinu dorazili na pozvání knížete Rostislava v roce 863. 6. července si pak připomínáme výročí upálení Mistra Jana Husa. Kazatel a reformátor byl v roce 1415 označen za kacíře a následně zemřel na kostnické hranici.
Čtěte také:
-
Katolík Gazdík z Velehradu: Co bylo církvím ukradeno, mělo by se vrátit
-
Biskup Malý k miliardám pro církev: Lidé to nechápou správně
Foto: Hans Štembera
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jana Šulcová
